přeskočit k navigaci »

Hrad Loket

Historie objektu:

Původně románský královský hrad Loket byl vystavěn patrně již ve 3. čtvrtině 12. století na obranu proti rozpínavosti chebských ministeriálů na výrazné skalnaté ostrožně obtékané mohutným meandrem řeky Ohře. První písemná zmínka o zdejším hradu pochází z roku 1234. V průběhu 13. století se poté stal Loket jedním z nejdůležitějších opěrných bodů v zemi a byl nazýván „klíč ku Království českému". Z osady v podhradí se postupně vyvinulo hrazené královské město, které těžilo z výhodné polohy na obchodní cestě vedoucí z Chebu do Prahy.

Král Přemysl Otakar II. zřídil kolem Lokte manský systém, v jehož čele stál loketský purkrabí. Léna následně propůjčoval zástupcům drobné šlechty a měšťanstva z okolí. V důsledku toho se rychle rozvíjela německá kolonizace zdejšího kraje. V době lucemburské sloužil loketský hrad jako dočasné sídlo členů královského rodu a byl proto rozšiřován a zdokonalován. Roku 1319 zde byl dokonce podle otcova rozkazu krátce vězněn tříletý kralevic Karel IV. V roce 1352 byl hrad včetně podhradí zasažen velkým požárem a během následné gotické obnovy byly vystavěny nové paláce. Král Karel IV., který sem často jezdil a využíval i zdejší královskou oboru, obnovil loketským měšťanům shořelá privilegia, vydaná jeho otcem Janem Lucemburským.

Za vlády Václava IV. na konci 14. století proběhla rozsáhlá gotická přestavba hradu a bylo vybudováno opevnění města. V letech 1406-1407 odtud poté vedl král válku s Ruprechtem Falckým. Během husitských válek zůstalo město věrné katolictví i císaři Zikmundovi a Loket se stal jednou ze základen nepřátel husitství v kraji. Krátce po vypuknutí husitských válek zastavil císař Zikmund hrad purkrabímu Půtovi z Illburka, který měl řídit obranu celého kraje. Dne 20. září 1434 poté zastavil císař Zikmund Chebsko a téměř celé Loketsko se zdejším hradem a městem svému kancléři Kašparu Šlikovi z Holíče za výpomoc ve finanční tísni, způsobené obrovskými náklady na husitské války.

Za Šliků vrcholí architektonický vývoj hradního areálu a jeho přeměna na reprezentativní rodové sídlo. Stavební práce plynule přešly z pozdní gotiky do období renesance. Mocenský vzestup Šliků a spojení s evangelickými stavy přivedly posléze tento rod ke konfliktu s panovnickou mocí. V následné šmalkaldské válce českých a německých evangelických stavů proti králi Ferdinandu I. v letech 1546-1547 však Šlikové prohráli a jejich panství, zejména Loket s krajským purkrabstvím a Jáchymov s bohatými stříbrnými doly jim byly roku 1547 zkonfiskovány.

V roce 1598 získali skoro všechna loketská léna, panství i samotný loketský hrad do svého majetku loketští měšťané. V průběhu třicetileté války však byl zdejší hrad poškozen a rychle ztrácel spolu s městem na významu. Hrad začal být následně využíván pro hospodářské účely jako sýpka a skladiště. Roku 1725 byl hrad spolu s téměř celým vnitřním městem postižen dalším ničivým požárem.

V letech 1797-1821 byl poté poničený a nevyužívaný hrad přebudován na c. k. krajskou věznici. Během necitlivé přestavby, jež výrazně narušila původní podobu hradu, byla provedena demolice několika objektů, které nebylo možné snadno opravit, z paláců byla snesena nejvyšší patra a odstraněny architektonické články. Vězení na hradě poté sloužilo v různých obměnách prakticky až do roku 1949. V letech 1906-1907 byl pro potřeby městského muzea pseudogoticky přestavěn zpustlý objekt markrabství a do jeho interiérů přestěhovány sbírky z budovy radnice, především expozice historického porcelánu.

Neudržovaný hrad však nadále postupně chátral a musel být dokonce pro havarijní stav uzavřen. Na počátku 70. let 20. století přešel hradní areál do správy Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni a započala jeho postupná rekonstrukce.

Hlavní rekonstrukční práce však proběhly po navrácení hradu do vlastnictví města Loket v roce 1992, kdy bylo přistoupeno k postupné náročné obnově hradu částečně financované z prostředků ministerstva kultury prostřednictvím Programu regenerace městských památkových rezervací a zón ČR. V červenci roku 1993 byl následně hradní areál znovu zpřístupněn veřejnosti. V roce 2004 se v několika patrech studených a vlhkých kobek v hradních sklepeních otevřela nová expozice s autentickou ukázkou útrpného práva.

Popis objektu:

Hrad byl vystavěn na vrcholu výrazné skalnaté ostrožny obtékané mohutným meandrem řeky Ohře. Na severní a severozápadní straně spadají skalnaté svahy prudce do údolí Ohře. Ostroh byl na severovýchodě spojen s druhým břehem jen úzkou převlakou, kterou bylo možno snadno uhájit. Pro stavbu hradu uzavřené dispozice oválného půdorysu bylo zvoleno výhodné staveniště o dvou výškových úrovních.

 

Horní úroveň byla tvořena poměrně úzkým skalním žebrem, na jehož nejvyšším bodě se tyčí mohutná, 26 m vysoká románská čtverhranná věž (bergfrit) s bosovanými kvádry, ovlivněná štaufskou architekturou sousedního Chebska. Ve střední části temene skalního výchozu stával románský čtverhranný patrový palác, nazývaný Skalní světnice. Úzký severovýchodní konec hřebene uzavírala drobná románská rotunda z 3. čtvrtiny 12. století, jež byla později včleněna do hmoty severního paláce. Románská rotunda nejstaršího českého typu o vnitřním průměru 3,6 m je nejmenší rotundou v Čechách. Pozůstatky rotundy byly objeveny při stavebně-historickém průzkumu v roce 1964 v tělese vestavěného točitého schodiště.

Přístupová cesta do hradu je pod velkou věží přepažena dvěma hradbami s hrotitými gotickými portály bran. Za branami navazuje menší dvorek, jehož vnější stranu tvoří dvoupatrová budova markrabství, která vznikla gotickou přestavbou staršího románského objektu. Vstup na hlavní nádvoří umožnilo odsekání části skalního žebra.

Hlavní hradní nádvoří je obestavěno po celém obvodu až po velkou věž. Na jihovýchodní straně je situován gotický věžovitý palác Hejtmanství z doby Václava IV., částečně půdorysně vysunutý mimo původní románskou obvodovou hradbu. Nároží paláce jsou opatřeny bosovanými kvádry. V interiéru paláce se dochovala nástěnná malířská výzdoba. Při vstupu do paláce se nachází i 54,5 m hluboká studna. Ve východním křídle jsou situovány velké sálové prostory, kde byly umístěny stáje a jiné hospodářské provozy. Na ně navazoval palác v podobě velké sálové budovy s kaplí. Nad druhou věžicí či baštou vznikla posléze nástavba tzv. Šlikovského archivu gotickými freskami. Severní křídlo tvoří pozdně gotický palác, na který navazuje západním směrem již raně renesanční křídlo s mohutnou dělostřeleckou baštou.

Hlasování bylo ukončeno.

Hrad Loket

Počet hlasů: 520

 
 
 

Spojte se s námi na facebooku:

 
 
 
 
 
 
Hlasování stavby Karlovarskéjo kraje

Regionální stavební sdružení K.Vary
Stará Kysibelská 45
360 09 Karlovy Vary
tel: 603 732 876, 353 236 100
fax: 353 236 245
e-mail: rsskv@rsskv.cz