přeskočit k navigaci »

Hrad a zámek Libá

Historie památky:

Raně gotický hrad Liebenstein byl založen v rámci kolonizace zdejší oblasti jako sídlo chebského ministeriálního rodu pánu z Liebesteina v době kolem poloviny 13. století na vyvýšené ostrožně nad Libským potokem na území dnešní vsi Libá. Ministeriální hrad Liebenstein se tak stal součástí budovaného systému vojenského i mocenského opevnění kolem chebského hradu. První zmínka o zdejším panském sídle pochází z roku 1264, kdy zde seděl spolu se svým bratrem chebský rychtář Ruprecht, píšící se prvně již s predikátem z Nového Liebensteina.

Roku 1292 však páni z Liebensteina rytířem Jindřichem II. vymírají a jejich léna připadla jako odúmrť říši. Koncem 13. století byl zdejší hrad patrně pobořen v souvislosti s mocenskými zápasy zdejších ministeriálů s klášterem ve Waldsassenu. V roce 1346 propůjčil český král Jan Lucemburský darovací listinou tehdy již dlouhý čas zpustlý hrad Liebenstein jako české korunní léno chebskému měšťanu Franzi Gossweinovi, který nechal následně pobořený hrad goticky obnovit a přestavět. Potomek Franze Gossweina, Wenzl, učinil ze zdejšího hradu v souvislosti s válkou mezi městem Cheb a chebskou šlechtou v 70. a 80. letech 14. století základnu, z níž konal četné loupeživé výpady do širokého okolí. V době kolem poloviny 15. století byl zdejší hrad pozdně goticky upraven a rozšířen.

Počátkem 16. století osadil tehdejší držitel Jorg Zedwitz hrad Liebenstein silnou posádkou a během slabé vlády krále Vladislava II. Jagellonského se dopouštěl loupeží a svévolného vymáhání cel a mýt na zemské hranici, čímž poškozoval chebský obchod. Dne 4. června 1509 byl proto zdejší hrad obléhán a dobyt hotovostí města Chebu. Na hradě bylo zajato na sedmdesát obránců a odvedeno do chebského vězení. Jorgu Zedwitzovi spolu se svým nejvěrnějším služebníkem Ondřejem z Bachu se však podařilo uprchnout přes rybník do Bavorska. Během obléhání města Chebu za třicetileté války byl hrad Liebenstein roku 1647 opět dobyt a zpustošen švédskými vojsky pod vedením generálů Wrangela a Wittenberka. Poškozený hrad musel být následně obnoven. Počátkem 18. století byl středověký hrad Liebenstein za Zedwitzů přestavěn na pohodlný a reprezentativní barokní zámek, později rokokově a klasicistně upravovaný.

V roce 1945 byl zdejší statek se zámeckým areálem poslednímu majiteli zkonfiskován a převeden do vlastnictví československého státu. Zámek byl následně dočasně změněn na odsunové středisko Němců. V části objektu byla poté na krátký čas umístěna lesní správa a od roku 1947 rovněž místní organizace Svazu mládeže. Tehdejší místní národní výbor chtěl bývalý zámek změnit v úřadovny a byty zaměstnanců. Nezabezpečený objekt byl mezitím devastován nájezdy zlodějů a vandalů, do areálu byl proto dosazen hlídač, který však neplnil své povinnosti.

Od roku 1951 byl zámecký areál prázdný a postupně chátral. Následně začala jednání o možném využití reálu, z důvodu polohy v hraničním pásmu však byla vyloučena možnost využití objektu k rekreačním účelům. Opuštěný areál byl v roce 1956 nabízen různým institucím, žádná z nich však neprojevila zájem. Roku 1968 nechal Národní výbor Libá zpracovat projekt na využití chátrajícího objektu bývalého zámku. V roce 1985 založili neznámí vandalové v prostoru zámku požár, který přivedl celý areál do havarijního stavu. Ve zchátralém areálu se následně propadly všechny krovy a dřevěné konstrukce, jejichž sutiny zaplňovaly interiér budov v některých místech až do výše třetího patra. Do objektu začalo zatékat a všechny dřevěné konstrukce byly napadeny dřevomorkou.

Obnova památky:

V roce 1991 zakoupila zdevastovaný zámek v Libé od státu soukromá společnost Intertour s.r.o. z Kutné Hory se záměrem přebudovat objekt na hotelové zařízení. Ihned bylo přistoupeno k záchranným pracím. Během prvního roku byly vyklizeny všechny hlavní obytné prostory od sutin. Roku 1994 vydal památkový ústav v Plzni povolení k rekonstrukci objektu. V rozporu s tímto stanoviskem však Okresní úřad v Chebu vyjádřil nesouhlas s předloženou projektovou dokumentací. V následujících letech byly postupně na základě tohoto rozhodnutí zamítnuty všechny žádosti o dotace z rozpočtů Ministerstva kultury, programu Phare a dalších. Rekonstrukční práce byly do vydání povolení zastaveny, což mělo pro obnažené zdivo devastující následky. První větší příspěvek byl schválen teprve v roce 2003.

Mezitím od roku 1998 opět probíhaly záchranné práce na zámeckém areálu, které realizovala plzeňská firma Pegisan s.r.o. Provedena byla tehdy sanace zdiva v nejohroženějších částech objektu a zajištěna statika konstrukcí obvodového zdiva. Celý objekt bývalého zámku byl následně nově zastřešen vysokou strmou střechou, čímž došlo k zajištění stavby proti povětrnostním vlivům a zastavení devastace v této nejhodnotnější části hradu. Během oprav byly rovněž provedeny restaurátorské zajišťovací práce maleb a štukových prvků. V roce 2006 nakonec zakoupili areál zchátralého zámku manželé prof. Vladimír Griněv a Ing. Zuzana Griněvová z Prahy, kteří pokračují v celkové rekonstrukci objektu.

Podrobné informace o historii a popis hradu a zámku Libá

Hlasování bylo ukončeno.

Hrad a zámek Libá

Počet hlasů: 193

 
 
 

Spojte se s námi na facebooku:

 
 
 
 
Hlasování stavby Karlovarskéjo kraje

Regionální stavební sdružení K.Vary
Stará Kysibelská 45
360 09 Karlovy Vary
tel: 603 732 876, 353 236 100
fax: 353 236 245
e-mail: rsskv@rsskv.cz