Valeč - kostel Nejsvětější Trojice

Valeč - kostel Nejsvětější Trojice

Barokní zámecký kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěn v letech 1719-1728 jako součást zámeckého komplexu na terase v sousedství zámeckého parku na západním okraji města Valeč (Waltsch). Výstavbu kostela inicioval tehdejší vlastník zdejšího panství hrabě Jan Kryštof Kager ze Štampachu, který vyslovil ve své poslední vůli přání být pohřben v kryptě nového kostela. V závěti zároveň zavázal své dědice, aby kostel v případě jeho úmrtí dokončili podle původních plánů. Ještě v roce 1718 nechal hrabě vyrovnat návrší nedaleko zámku, kde následně vzniklo staveniště kostela. Ve stejném roce však umírá. Vdova Kateřina Terezie, rozená Sommerová z Herstošic, položila následujícího roku základní kámen nového kostela a po její smrti v roce 1721 stavbu kostela dokončil synovec Jana Kryštofa Kagera, hrabě Jan Ferdinand Kager z Globenu.

Projekt kostela vypracoval italský architekt Giovanni Antonio Bianno Rossa, působící ve Valči od roku 1701 původně jako polír architekta Francesca Barelliho, autora barokní přestavby zdejšího zámku. Samotná stavba kostela probíhala v letech 1719-1726 za účasti zednického mistra Johanna Christopha Thiela. Roku 1728 započal místní malířský mistr Brandt výzdobu klenutých stropů kostela cyklem fresek. Dne 24. září 1728 byly do věží dokončeného kostela zavěšeny dva zvony. Slavnostní vysvěcení nového zámeckého kostela Nejsvětější Trojice poté provedl dne 16. prosince 1728 vikář Christoph Perger. V roce 1730 byl na prostranství před kostelem vztyčen barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice z dílny barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna.

V roce 1731 se stal zámecký kostel poutním. Již v 80. letech 18. století však byly zdejší poutě zrušeny církevními reformami Josefa II. V roce 1840 nechal tehdejší vlastník zdejšího panství Franz Korb z Weidenheimu přistavět k závěrové stěně presbytáře klasicistní vstupní portikus do rodové hrobky v podzemí kostela. Koncem 19. století provedli tehdejší vlastníci zdejšího zámku Thurn-Valsassinové poslední velkou renovaci zámeckého kostela.

Po roce1945 přestal kostel sloužit k církevním účelům. V průběhu 50. let 20. století byla provedena neodborná oprava kupole nad lodí kostela. Dne 12. února 1964 byl bývalý zámecký kostel Nejsvětější Trojice zapsán na státní seznam kulturních památek. Během 2. poloviny 20. století nevyužívaný a opuštěný kostel postupně chátral a stal se častým cílem vandalů a zlodějů. Část vnitřního zařízení kostela, figurální výzdoba a oltářní obrazy byly rozkradeny či poškozeny. Na počátku 90. let 20. století byl již bývalý zámecký kostel ve velmi zdevastovaném až havarijním stavu. Vnější omítky včetně zdobení byly opadané až na holé cihlové zdivo, mohutná kupole nad lodí byla staticky narušena a hrozila samovolnou destrukcí. Zdevastované vnitřní zařízení kostela bylo napadeno dřevomorkou.

V letech 2009-2011 přistoupil Národní památkový ústav ke kompletní rekonstrukci zchátralého zámeckého kostela s celkovým nákladem 17,1 milionu korun získaných z tzv. Norských fondů. Během rekonstrukce byla opravena střecha kostela spolu s rozsáhlou sanací havárie krovu kopule, kompletně obnoveny vnější fasády, restaurována sochařská výzdoba fasád, obnoveny vnitřní omítky a podlahy, restaurovány figurální malby interiéru a vitráže a provedena sanace a odvětrání hrobky. Z úspor v provedených tendrech schválil donátor realizovat navíc restaurování oltářů, zpovědnice, kazatelny a dalšího mobiliáře kostela. Slavnostní znovuotevření obnoveného kostela Nejsvětější Trojice poté proběhlo dne 7. října 2011 za velké účasti občanů.

Centrální barokní kostel s lodí na obdélném půdorysu krytý kupolovitou střechou s otevřenou osmibokou lucernou, završenou trojbokou pyramidou na vrcholu jako symbolu Nejsvětější Trojice. K lodi kostela je připojen užší, pětiboce uzavřený presbytář, krytý valbovou střechou. Po stranách presbytáře je přistavěna dvojice dvoupatrových hranolových věží, završených cibulovými báněmi s lucernami. V přízemí věží jsou situovány sakristie a v patrech oratoře. Věže spolu s lucernou nad kupolí, výrazně podtrhující vertikální osu symetrie, architektonicky tvoří „trojici". Mezi věžemi je nad střechou presbytáře umístěn zprohýbaný štít, obrácený k jihovýchodu, se sochou sv. Michaela Archanděla na vrcholu.

Hlavní trojosé vstupní severozápadní průčelí kostela je v mírně vystouplém středovém rizalitu prolomeno obdélným, segmentem završeným portálem hlavního vchodu a úzkým vysokým obdélným, polokruhově zakončeným okem nad ním. Po obou stranách vchodu je umístěna dvojice mohutných pilastrů, vynášejících mohutnou profilovanou římsou s vpadlým trojúhelníkovým štítem. V nice nástavce s volutami po je umístěna socha Panny Marie s Ježíškem a na jeho vrcholu sousoší Nejsvětější Trojice. Nad nárožními pilastry průčelí jsou na krajích střešního nástavce postaveny sochy sv. Josefa a sv. Vavřince. Autorství soch je připisováno dílně barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna.

K jihovýchodní závěrové stěně presbytáře je v ose kostela připojen klasicistní vstupní portikus z roku 1840 do hrobky Korbů z Weidenheimu v podzemí chrámu. Po stranách portálu vchodu s aliančním znakem hrabat Thurn-Valsassina a Tacoli, je umístěna dvojice dórských sloupů, vynášejících trojúhelníkový štít. Vnější stěny kostela jsou členěny mohutnými pilastry s ozdobnými hlavicemi z červeného pískovce a lizénovými rámci. V mušlovitých nikách na vnější stěně presbytáře jsou umístěny sochy sv. Jana Křtitele a sv. Sebastiána.

Loď kostela na oválném půdorysu je zaklenuta mohutnou eliptickou kupolí s osmibokou lucernou. Do prostoru presbytáře se otevírají sakristie a balkonové oratoře v postranních věžích. V západní části lodi je umístěna kruchta s balustrádou, ve středu polokruhově vybíhající do prostoru. Vnitřní stěny kostela jsou členěny červenými pilastry s jónskými hlavicemi. Okno jsou vyplněna malovanými vitrážemi z konce 19. století. Stropy kostela jsou zdobeny cyklem barokních fresek od místního malířského mistra Brandta s trojičnými motivy, doplněnými rodovými znaky Štmpachů a Globenů a symboly Nejsvětější Trojice. Na oblouku nad presbytářem je situován rodový znak Korbů z Weidenheimu.

Kvalitní vnitřní jednotné barokní zařízení kostela z doby kolem roku 1730 tvoří portálový hlavní oltář s obrazem Nejsvětější Trojice od vídeňského malíře Franze Hagena. Sloupy po stranách oltářního obrazu vynášejí mohutnou římsu, nesoucí nástavec oltáře s obrazem Panny Marie Pomocné a aliančním znakem hrabat Thurn-Valsassina. Nad postranními brankami hlavního oltáře jsou postaveny pozlacené sochy sv. Václava a sv. Víta. V nároží lodi po stranách triumfálního oblouku jsou postaveny postranní oltáře sv. Kateřiny a sv. Barbory doplněné bohatou sochařskou výzdobou. Při triumfálním oblouku je umístěna barokní kazatelna z roku 1729 s řečništěm zdobeným reliéfy evangelistů. Na stříšce kazatelny je umístěna pozlacená socha klečícího Mojžíše. Na kruchtě jsou umístěny velmi hodnotné barokní varhany od pražského varhanáře Leopolda Spiegela z roku 1728. V podlaze před oltářem je umístěn kamenný náhrobník se znakem Štampachů.