Statek Dolní Žandov

Stavba číslo:	P03
Název stavby:	Statek Dolní Žandov
Přihlašovatel:	Ing. Martin Dědič, Ph.D
Místo stavby:	Dolní Žandov
Charakter stavby:	Venkovské stavení
Období realizace (Zpracování projektu):	2024-2025
Investor:	Vladislav Černý
Architekt:	Ing. Martin Dědič, Ph.D, Ing. arch. Jakub Koníř
Projektant:	Ing. Martin Dědič, Ph.D, Ing. Pavel Ferling

Návrh obnovy statku pracuje s principem doplnění a zpřesnění původní struktury hospodářského dvora. Cílem není návrat k idealizované historické podobě, ale vědomé zachování autenticity místa a čitelnosti jeho vývoje v čase. Nové zásahy proto nevytvářejí iluzi původnosti, ale vstupují do areálu jako současná, tvarově střídmá vrstva.
Zásadním motivem návrhu je znovuobnovení a uzavření dvorního prostoru. Doplněním chybějících objemů vzniká jasně definovaný, chráněný celek, který navazuje na tradiční uspořádání venkovských statků a zároveň odpovídá současným nárokům na bydlení.
Rodinný dům (SO1)
Hlavní objekt zůstává nositelem identity celého areálu. Návrh zachovává jeho hmotu i materiálovou podstatu a pracuje s přiznáním historických vrstev. Kombinace kamenného soklu a režného cihelného zdiva je ponechána jako autentický výraz stavby, který není překrýván, ale kultivován. Zásahy jsou omezeny na nezbytné konstrukční opravy a adaptaci pro současné užívání.
Přístavba domu (SO2)
Nový objem doplňuje původní strukturu statku a spolu s hlavním domem vymezuje dvorní prostor. Jeho architektonické řešení vychází z archetypální formy, avšak s redukovaným, soudobým výrazem. Jednoduchost hmoty a střídmost detailu umožňují jasné odlišení nové vrstvy od historické, aniž by došlo k narušení celkové harmonie.
Stodola (SO3)
Stodola si zachovává svou otevřenost a syrový charakter, který je jednou z klíčových kvalit areálu. Návrh respektuje její konstrukční princip i prostorovou velkorysost a omezuje zásahy na nezbytné zajištění a opravy. Objekt tak zůstává přirozenou protiváhou obytné části.
Doplňující objekty (SO4)
Nové drobné objemy nahrazují zaniklé části statku a doplňují jeho původní logiku. Jsou navrženy jako jednoduché, materiálově i objemově podřízené struktury, které neruší čitelnost hlavních hmot.
Pergoly (SO5, SO6)
Lehké dřevěné konstrukce pergol představují sjednocující horizontální prvek celého areálu. Propojují jednotlivé objekty, definují pobytové zóny a vytvářejí přechod mezi interiérem a exteriérem. Jejich výraz je záměrně subtilní, aby doplňoval, nikoliv konkuroval historickým stavbám.
Opěrné stěny a materiálová kontinuita (SO7, SO8)
Dochované kamenné konstrukce jsou zachovány a doplněny novými prvky z recyklovaného materiálu. Návrh tak pracuje s principem kontinuity - původní materiál je znovu využit a přirozeně začleněn do nové vrstvy řešení.
Venkovní prostory
Dvůr je pojat jako klíčový pobytový prostor, jehož charakter vychází z jednoduchosti a přirozenosti. Kombinace mlatových povrchů, kamenné dlažby a zatravněných ploch podporuje vsakování vody a zachovává venkovský výraz areálu. Nové úpravy nejsou dominantní, ale vytvářejí soudržné prostředí pro každodenní užívání.

Statek není rekonstruován do jedné časové vrstvy, ale ponechán jako čitelný záznam svého vývoje. Nové zásahy tuto paměť nerozmazávají, ale doplňují ji o současnou, přirozeně začleněnou vrstvu.