Pomezná - statek čp. 1

Pomezná - statek čp. 1

Ves Pomezná (Markhausen) byla založena patrně již v průběhu 12. století. První písemná zmínka o zdejší vsi pochází z roku 1225, kdy se po ní psali bratři Konrad a Berchtold z Markhausen z chebského ministeriálního rodu. Již ve 13. století za Markhausenů bylo v Pomezné vybudováno první gotické sídlo dnes již neznámé podoby a polohy. Na počátku 14. století rod Markhausenů z písemných pramenů mizí. Následně docházelo v Pomezné k častému střídání majitelů, mezi nimiž byli Sparneckové, Nothaftové či waldsassenský klášter. V průběhu 14. století byla vystavěna nová gotická tvrz, která nahradila původní panské sídlo. Podle stížné listiny krále Václava IV. byla Pomezná v roce 1417 vypleněna a vypálena vojenskými oddíly norimberského purkrabího. V době kolem poloviny 15. století se Pomezné zmocnili chebští Paulsdorferové. Následně se zde opět často střídali majitelé.

Patrně již někdy ve 2. polovině 16. století zdejší tvrz postupně ztratila svou vojensko-správní a rezidenční funkci a byla poté využívána jako hospodářský objekt usedlosti čp. 1, kdy sloužila patrně jako sýpka. Drobní majitelé odprodávali své rybníky, louky a vodní práva především chebskému magistrátu, který tak postupně skoupil prakticky celou ves i s pozemky. Původní dvůr následně rozparceloval a rozprodal menším sedlákům. Město Cheb poté v držení vsi zůstalo až do 19. století. V době kolem roku 1908 tehdejší majitel usedlosti čp. 1 Mikuláš Diener plánoval snést patro zchátralé kamenné věže a přízemí použít při výstavbě nové stáje. Krov i horní patro neudržované věže totiž byly tehdy ve velmi špatném stavu. Díky sbírce, kterou vyhlásil vlastivědný pracovník A. John na její opravu, byla nakonec provedena rekonstrukce objektu.

Po 2. světové války a následném začlenění vsi do nepřístupného hraničního pásma při hranicích se Spolkovou republikou Německo v roce 1951 docházelo k postupné demolici původní zástavby bývalé vsi včetně areálu hospodářské usedlosti čp. 1. V Pomezné sídlila rota pohraniční stráže. Samotná ves tak postupně zcela zanikla, zachována zůstala pouze opuštěná neudržovaná čtyřhranná kamenná věž bývalé gotické tvrze. Dne 22. září 1963 byly pozůstatky gotické tvrze v Pomezné zapsány na státní seznam kulturních památek. Neudržované torzo věže dosahovalo na počátku 21. století výšky asi 7 metrů. Působením povětrnostních vlivů a náletových dřevin však pokračovala destrukce koruny obvodového zdiva.

V roce 2014 započal majitel Petr Jaška s postupnou záchranou zaniklé usedlosti. V průběhu roku 2016 byl architektem Ing. arch. Janem Peštou zpracován stavebně-historický průzkum objektu. V letech 2016-2017 následně proběhl archeologický průzkum suterénu a přízemí věže a jejího okolí pod vedením archeologa Mgr. Michala Beránka z chebského muzea. V těsném sousedství věže byly odkryty pozůstatky hospodářských i obytných stavení statku čp. 1. V letech 2016-2017 proběhla celková rekonstrukce bývalé věže tvrze. Hlavni vstup byl osazen novými masivními kovanými dveřmi a v interiéru věže byla vestavěna dřevěná podlaží. Obvodové zdivo tvrze bylo dostavěno do původní výše a věž následně zastřešená provizorní nízkou sedlovou střechou. Stavební práce provedla stavební huť při hradu Hartenberg. Obnova věže byla nominována za Karlovarský kraj v roce 2019 na cenu Patrimonium pro futuro.

V roce 2020 se začalo s postupnou obnovou zbylých zachovalých částí statku. Po archeologickém odkrytí byl obnoven sklep pod zaniklou hrázděnkou a zrekonstruováno poničené zápraží. Zároveň se začal odkrývat interiér částečně zdemolovaného chléva.

Zde archeologové odhalili části zachovaných povalových podlah s žulovými koryty a stáními pro dobytek. Na základě přesné dokumentace odhalených stavebních konstrukcí a dochovaných dobových fotografií byl zpracován finální projekt obnovy objektu chléva. V roce 2021 byla zahájena obnova samotné hospodářské budovy. Obnoven byl interiér přízemí a stavba dostavěna do výšky patra. Ve stejném roce také odstartovala postupná rekonstrukce obvodových zdí zaniklého statku.

V roce 2022 zpracoval Ing. Jan Kvasnička projekty obnovy stodoly a budovy obytné hrázděnky. Oba projekty opět plně respektují nálezové situace archeologických výzkumů a vycházejí ze studia dobových fotografií. Dostavba obou budov by měla podle plánů navazovat na dokončení dostavby budovy chléva, na níž se pracovalo po celý rok 2022. Práce na hrubé stavbě by měly být dokončeny do konce roku 2023. V roce letošním by mělo také dojít k obnově rybníka, připravuje se i rekonstrukce božích muk a nalezené studny.

Projekt obnovy statku č. p. 1 vrací po druhé světové válce takřka zaniklému sídlu jeho původní podobu a znovu přivádí k životu lokalitu, jež doplatila na svou polohu příliš blízko hranice. Projekt je proto jedinečným počinem tohoto druhu nejen v Karlovarském kraji, ale i v rámci celé České republiky.