Kaple Maria Sorg

Stavba číslo:	P4
Název stavby:	Kaple Maria Sorg
Přihlašovatel:	Atelier MONarch s.r.o a Město Jáchymov
Místo stavby:	Jáchymov
Charakter stavby:	Občanská vybavenost
Období realizace (Zpracování projektu):	10/2014
Investor:	Město Jáchymov
Architekt:	Atelier MONarch s.r.o. - Ing. arch. Marcela Plachá

O projektu

Architektonická studie moderní kaple na Mariánské vznikla v reakci na zájem historiků a veřejnosti o toto místo s velmi poutavou historií.

Projekt si klade za cíl obnovení významného poutního místa, poukázání na zajímavou historii a osud hospicu a rozsáhlého barokního klášterního areálu, jenž byl pro značnou zchátralost a z ideově-politických důvodů v roce 1965 zbourán. Zároveň by měl upozornit veřejnost na události 50. let a osudy vězňů spojené s užíváním areálu v této době - nyní téměř úplně zapomenuté.

Na místě bývalého kláštera (v místě původní klášterní zahrady) je navržena kaple o rozměrech 9,4 x 4,8m. Jednoduchá betonová stavba je hmotově řešena dle základního principu středověkého kostela na obdélníkovém půdorysu se sedlovou střechou. Stavba je členěna na hlavní loď s předsíní a předsazeným presbytářem, je doplněna vedle stojící zvonicí. Střídmost stavby vychází z principů kapucínského řádu, který je jednou z větví řádu františkánů. Jejich hotnoty jsou založeny na odkazu sv. Františka - tedy chudobě, nepřijímání privilégií, poustevnictví a vzdělávání.

Interiér navazuje na výše uvedené principy. Povrch stěn je řešen z pohledového betonu, vysoká úzká bezrámová okna jsou lemována předsazeným plechem antracitové barvy. Podlaha je navržena z přírodního lámaného kamene. Interiér je symbolicky doplněn o bílou oltářní mensu, před níž stojí socha modlící se ženy. V lodi kaple jsou umístěny jednoduché dřevěné lavice z masivu. Kaple je osvětlena zavěšenými svítidly.

Kapli obklopuje zahrada, osazená okrasnými keři a růžemi jako symbolika naděje, odpuštění a nalezení nové cesty. Zahrada je pak doplněna informačními tabulemi s údaji o jednotlivých historických etapách původního kláštera. Jako memento je zahrada doplněna dřevěnými skulpturami mnichů (vytvořenými na místním řezbářském sympoziu). Mniši se tak na Mariánskou vrátí a stejně jako dříve - nyní alespoň symbolicky - budou střežit poutní místo.

Projekt je skloubením uměleckých, kulturních i náboženských hodnot a touto netradiční formou má opět přilákat pozornost k tomuto kdysi dávno společensky významnému místu. Zároveň má poskytnout informace o jeho bohaté historii a stát se novou atraktivitou Krušných hor.

Historie kapucínského kláštera

V polovině čtrnáctého století je zde zmiňována poustevna Jana Niaviuse, který prorokoval vznik, pád a nový rozvoj města, které vznikne nedaleko. Samotná osada vzniká ve 14. století a od 15. století patří ostrovské větvi rodu Šliků a náleží k Jáchymovu.

Na počátku šestnáctého století zde vznikla osada Nový Sorg. Po třicetileté válce zde byla v letech 1692-93 postavena na místě poustevny dřevěná kaple. Od roku 1694 se začaly konat na Mariánské poutě k dřevěné kapli se soškou Marie. V roce 1669 zde hornické bratrstvo z Jáchymova nechalo postavit kamenný kostel s prosbou o oživení upadajícího hornictví. Následujícího roku byla při kostele zřízena poustevna. Při původní kamenné kapli se v roce 1700 usadil poustevník Eusebius Kolitsch, člen Třetího řádu sv. Jeronýma z Hřebečné, který pečoval o kostel. Roku 1728 byl přepaden lupiči hledajícími cennosti a v poustevně upálen. Jeho ostatky byly uloženy v kryptě kostela a označeny iniciálami poustevníka.

Počet poutníků neustále rostl, a proto nechala jáchymovská radnice v místě postavit hostinec pro jejich potřeby. To se ale projevilo jako nedostatečné. Proto jsou na místo povoláni v roce 1751 kapucíni. Císařský dekret povoluje kapucínům vykonávat bohoslužby od ledna 1754. Ti zde i proto při kostelu staví hospic - malý areál pro poutníky a zároveň se věnují duchovním potřebám poutníků i místních, vzdělávání a charitativnímu působení v rámci regionu.

V roce 1755 započali kapucíni se stavbou kláštera. Ten byl hotov roku 1765. V letech 1754 - 56 rovněž vystavěli druhý kostel. Kapucíni vykonávali duchovní službu jak na Mariánské, tak v okolních obcích.

Uvádí se, že na poutním místě docházelo také k zázračným uzdravením Ta jsou pečlivě popsaná, datovaná a jmenovitě určená. Soupis v roce 1902 v Jáchymově vydal kapucín páter František Serafín. Upozorňuje ale, že nebyla prozkoumána církví, a proto je uznává pouze tak, jak dovolují Buly papeže Urbana VIII.

Kapucíni zde působili až do roku 1946. Tehdy již byl název osady počeštěn na Mariánská. To zde působili poslední dva členové řádu. Ti byli v roce 1948 zatčeni a klášter byl uzavřen. Podařilo se zachránit sošku Panny Marie, která je dnes umístěna v kostele sv. Jáchyma v Jáchymově.

V červnu 1949 byl u kláštera postaven druhý pracovní tábor pro politické vězně na Jáchymovsku. V dřevěných budovách bylo umístěno 700 vězňů. Budovy kláštera se zároveň staly místem utrpení. V budově hospice byla zřízena kasárna SNB. Ve sklepech kostela Nanebevzetí Panny Marie byly zřízeny výslechové a kárné cely určené k provádění zostřených výslechů a umístění vězňů, kteří se pokusili o útěk a přežili opětovné zatčení. Kostel sv. Františka potom sloužil jako skladiště a střelnice.

Klášterní budovy byly po zrušení tábora k 1. dubnu 1960 používány jako skladiště a pro značnou zchátralost byl celý klášter 31. května 1965 odstřelem demolován.

Popis budovy bývalého kláštera

Budovy kláštera byly rozloženy kolem čtvercového dvora, jehož celou severní stranu zabíral poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie a dvě třetiny východní strany pak klášterní kostel sv. Františka. Zvnějšku bývaly budovy zcela jednolité. Vnitřní nádvoří obíhal v přízemí ochoz krytý břidlicovou pultovou střechou. Ochoz býval osvětlen obdélnými, segmentově zakončenými okny. Na omítaném rákosovém stropu ochozu byly vyvedeny malby ze života Panny Marie a Ježíše z roku 1907 bez umělecké hodnoty. Z ochozu vedl obdélným, polokruhově zakončeným portálem se středním klenákem a římsami v náběhu vchod do poutního kostela. Západní křídlo kláštera obsahovalo souběžný koridor, spojený s ochozem dveřmi, ze kterého bývaly přístupné hospodářské místnosti. Z koridoru v prvním patře se vcházelo do jednotlivých mnišských cel. V ochozu bývaly umístěny některé starší předměty. Dřevěná socha Panny Marie z počátku 18. století, kopie zdejší milostivé sošky, roku 1900 nově polychromovaná. Obraz sv. Šebastiána, olejem na plátně, kopie italského originálu od Jana Vojtěcha Schreibera z roku 1856. Na stěně býval zavěšen dřevěný krucifix z 1. poloviny 19. století a čtrnáct obrazů křížové cesty, olejem na plátně, z počátku 19. století.

Zdroje:

www.palfi.cz

www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz