K.Vary, Horní nádraží - úprava přednádražního prostoru

Stavba číslo:	S24
Název stavby:	K.Vary, Horní nádraží - úprava přednádražního prostoru
Přihlašovatel:	Inplan CZ s.r.o., VIDEST s.r.o.
Místo stavby:	Karlovy Vary, Rybáře
Charakter stavby:	dopravní, veřejný prostor
Období realizace (Zpracování projektu):	květen až září 2019
Investor:	Statutární město Karlovy Vary, Ing.Daniel Riedl
Architekt:	Petr Franta Architekti & Asoc. S.r.o., Inplan CZ s.r.o., Ing.Arch.Petr Franta, Ing.Ota Řezanka
Projektant:	Inplan CZ s.r.o., Ing.Ota Řezanka, Ing.Radoslav Zach, Ing.Petr Král, Ing.Lubor Šimek
Zhotovitel:	VIDEST s.r.o, Karel Bozděch, Marek Čermák
Stavbyvedoucí:	VIDEST s.r.o, Karel Bozděch

Horní nádraží je hlavním železničním nádražím Karlových Varů. Železnice od Chebu byla dokončena v roce 1870, trať z Mariánských Lázní o rok později. Díky této tehdy moderní a rychlé dopravě záhy nastal dynamický rozvoj lázeňského města, dnes nazývaný Zlatý věk. Během několika desítek let se město rozrostlo o nové čtvrti a vznikly světově proslulé lázně, navštěvované těmi největšími celebritami té doby.

Železnice je i dnes státem preferovaný způsob dopravy. Ve vyspělé Evropě vznikají superrychlé tratě, které propojují všechna větší města a významné turistické cíle. Železnice je politicky podporována a preferována v strategickém plánování dopravních sítí (např. tzv Bílá kniha dopravy).
V České republice se investují nemalé prostředky do modernizace vlaků a díky tomu se na železnici opět vrací cestující. Modernizace tratí bohužel zaostává, ale zemi uprostřed Evropy nepochybně dostihne i trend modernizace (narovnávání) a výstavby vysokorychlostních tratí.

Podoba dopravního uzlu Horní nádraží byla proto velmi důležitá. Jedná se o jeden ze vstupů do města, který by měl mít reprezentativní tvář, měl by být přívětivý pro cestující a zabezpečit všechny funkce moderního dopravního terminálu. Musí umožnit parkování, umožnit přestup na městskou hromadnou dopravu, taxi nebo kolo. Plocha musí být příjemná pro čekající, pěší trasy bezpečné a přehledné.

Do malého prostoru bylo nutné dostat všechny tyto funkce, a přitom prostor architektonicky sladit se dvěma zároveň vznikajícími stavbami. Novou nádražní budovu řešil ateliér pana architekta Petra Franty, stavbu lávky pro pěší na Růžový vrch řešil karlovarský projekční ateliér Pontika (hlavní projektant Ing. Jan Procházka). I když byly oba projekty koordinovány, lávka nakonec získala jinou podobu, byla opatřena sytě červeným nátěrem, který nikde na nádražní budově ani na nástupištích není. Stál proto před námi nelehký úkol.
Plochu před budovou jsme nakonec ladili do stejných barev a materiálů, jaké byly použity při stavbě budovy a nástupišť. Zde je kombinace skla a oceli, interiér nádražní haly je bílý, ocel ve světle šedých odstínech, sklo čiré.

Původní uspořádání přednádražní plochy bylo tristní, v podstatě se jednalo o jednolitou asfaltovou plochu. Dopravní řešení se tedy muselo radikálně změnit, na úzké ploše ovšem nebylo možné vytvořit obousměrnou komunikaci s autobusovými zálivy, a ještě parkování pro veřejnost a pro taxi. Požadavek na počet zastávek byl vysoký, jelikož bylo nutné vytvořit i zastávky pro náhradní autobusovou dopravu při výlukách na železnici. Abychom tento nedostatek prostoru vyřešili, navrhli jsme samostatnou dvoupruhovou komunikaci pouze pro autobusy a přímo na ní jsme za sebou umístili zastávky pro MHD (dvě pro každý směr) i zastávky pro výluky na železnici. Nejblíže budově jsme pak navrhli pouze jednosměrnou komunikaci pro veškerou ostatní dopravu, po jejích stranách pruh parkování pro veřejnost (tzv. K+R - kiss and ride) a na druhé pruh pro TAXI. Na malou plochu se tak podařilo umístit vše co tam má být. Přístup do nádražní budovy je velmi pohodlný a rychlý. Přechody po chodce jsou umístěny v přirozených pěších trasách. Jedna trasa míří do hlavního vstupu budovy, přechod je umístěn symetricky v ose budovy. Na druhé straně přechodu byla však opěrná zeď a výškový zlom. Zeď jsme proto prolomili schodištěm, čímž se zároveň zkrátila pěší trasa ve směru do města. Na špičce středního ostrůvku ve středu celé plochy jsme umístili vodní prvek - fontánu s proměnlivou výškou výtrysku a barevným osvětlením. Druhá pěší trasa je na opačné straně tohoto středního ostrova, vede z lávky pro pěší směrem dolů do Rybář a na Chebský most. Celý přednádražní prostor byl doplněn výsadbou stromů a nízké keřové zeleně. Na opěrné zdi jsou popínavé rostliny.

Na opěrné zdi vzniklo moderní zábradlí typově navazující na původní, které bylo rovněž tvořeno masivními sloupky a horizontálními trubkami. Přístřešky autobusových zastávek mají skla krytá fólií odrážející tepelné záření. Dešťová voda ze střechy přístřešku je svedena jedním ocelovým sloupem do dešťové kanalizace. Zastávky MHD jsou vybaveny moderními displeji s informacemi o příjezdech autobusů.

Veřejnému osvětlení dominují tři řady tyčových svítidel, umístěné v pravidelných rozestupech a kombinované s lavičkami a přístřešky autobusových zastávek. Tyčové lampy podobně jako světla přístřešků zastávek důsledně respektují požadavky na minimalizaci světelného smogu. Inspiraci pro světla přístřešků zastávek jsme našli na lávce pro pěší, kde jsou světýlka zapuštěná do ocelového zábradlí. Jako navigační systém označující hlavní vstup do budovy pak fungují dvě nejvyšší tyčová světla s barevnými reflektory v barvách Red Green Blue. (Omylem byly bohužel po stranách přechodů pro chodce umístěny parkové lampy namísto zahrazovacích sloupků, které celý koncept decentního symetrického osvětlení narušují a vytvářejí masivní světelný smog. O demontáži těchto 16 lamp s městem Karlovy Vary doposud jednáme.)

V zadní části plochy vzniklo rozsáhlé parkoviště s kapacitou 62 parkovacích míst. Z rohu parkoviště nad Ostrovským mostem je krásný výhled na lázeňskou čtvrť v údolí řeky Teplé, zde jsme navrhli odpočinkovou plochu se dvěma stoly a lavicemi. Mezi parkovištěm a hlavní dopravní plochou je další pěší trasa a na ní je umístěn mobiliář pro cyklisty, stojany na kola ve tvaru písmene P, ale také kryté stání pro 20 kol. Zhruba 15 metrů od přístřešku je umístěna kamera městské policie. Aby byl dopravní uzel připraven na 21.století, na komunikaci směrem do Rybář byla instalována dobíjecí stanice pro elektromobily.

Celá projekční příprava této stavby trvala téměř 10 let. V roce 2010 jsem zpracovával první studii úpravy přednádražní plochy, projekt se různě vyvíjel, určitou dobu se uvažovalo s přesunutím historického přístřešku z nástupiště na přednádražní plochu, čímž by se design celé plochy výrazně měnil. Nakonec byl tento přístřešek využit pro kolej číslo 1 přímo na nástupišti, a tak byla plocha řešena zcela v moderním designu. V roce 2017 zpracoval architektonický ateliér pana architekta Petr Franty na podkladu naší dispozice architektonickou studii, která byla představena na magistrátu města a odsouhlasena. Naše projekční kancelář poté dopracovala všechny další stupně projektu, prováděla inženýrskou činnost a zajistila stavební povolení. Stavba byla postupně odsouvána, vzhledem k posunům termínu dokončení nádražní budovy i lávky. Výběrové řízení na zhotovitele proběhlo v létě 2018, z kterého vzešel zhotovitel stavby firma VIDEST s.r.o. s nabídkovou cenou 34 milionů Kč včetně DPH, přičemž cca 85% investice bylo hrazeno z dotací.

Stavbu firma zahájila přípravnými pracemi na podzim v roce 2018, naplno se rozjela na jaře 2019. Pro výstavbu samotnou bylo charakteristické používání kamenných prvků získaných na stavbě samotné. Před výstavbou se sice prováděly sondy, tedy jsme tušili, že je všude pod asfaltem kamenná dlažba. Ovšem nenapadlo nás, že zde budou mohutné kvádry a kostky o rozměrech 20x20 cm i více. Po dohodě s městem a zhotovitelem stavby jsme tuto krásnou a nesmírně kvalitní kamennou dlažbu použili zpět i do nových ploch. Pruh pro autobusy je celý vyskládán z těchto původních velkoformátových dlažebních kostek. Masivní kostky byly použity také na parkovišti, kde vymezují jednotlivá parkovací místa. Ta jsou již dlážděna klasickou kostkou 10x10 nalezenou rovněž na stavbě.

Úpravy přednádražní plochy byly dokončeny na podzim 2019. Krátce na to bohužel došlo k sesuvu násypu železniční trati směrem na Chomutov, v roce 2020 bylo navíc cestování ovlivněno pandemií. Přestupní uzel Horní nádraží proto stále čeká na plné zatížení, na které jak věříme, je dobře připraven. Časem snad dojde i k modernizaci a nárůstu rychlostí na našich tratích a obliba železnice bude tak snad i u nás narůstat.

Ing. Ota Řezanka
Autorizovaný inženýr v oborech dopravní stavby a městské inženýrství