přeskočit k navigaci »

Zámek Štědrá

Historie objektu:

Původní barokní zámek s přilehlým hospodářským dvorem doplněný rozlehlou zahradou a parkem nechal založit v letech 1730-1734 tehdejší majitel žlutického panství hrabě Ferdinand Jakub Kokořovec z Kokořova patrně přestavbou staršího objektu jihovýchodně od bývalého poplužního dvora v západní části obce Štědrá (Stiedra). Samotnou stavbu zámecké budovy patrně provedl stavitel Jan Ondřej Söllner z Útviny snad podle plánu významného barokního architekta Tomáše Haffeneckera. Po dokončení stavby bylo poté do budovy přeneseno sídlo ze žlutického zámku a Štědrá se tak stala novým střediskem panství.

V roce 1744 však zámecká budova vyhořela a následně byla do roku 1747 rozsáhle pozdně barokně obnovena a rozšířena. Stavební práce se tehdy soustředily na úpravy interiérů a středového rizalitu. Konečnou podobu získala zámecká budova roku 1830, kdy byla částečně klasicistně upravena, především pak fasády jižního průčelí. O něco později byl přistavěn pseudobarokní přízemní portik před jižním rizalitem. Zřejmě z této doby pochází rovněž poslední větší úprava zámecké zahrady s parkem. Během 2. poloviny 19. století byly upraveny hospodářské budovy přilehlého dvora v pseudogotickém slohu. Od roku 1876 bylo žlutické panství včetně zámku ve Štědré pod nucenou správou.

V roce 1886 získal zdejší zboží Karel Proksch. Po půl roce však přešla polovina zadluženého panství na JUDr. Ottokara Maschu. Od roku 1894 držel Karel Proksch znovu sjednocené panství opět sám až do roku 1911, kdy bylo pro dluhy opět vloženo pod nucenou správu. Dne 28. února 1915 získal zdejší panství včetně zámku ve Štědré textilní velkoprůmyslník rytíř Josef Menčík-Zebinský, jemuž poté patřilo až do roku 1945. Během 20. let 20. století byla vynesena věžička s ochozem na střeše zámku.

Po konci 2. světové války byl na majetek Josefa Menčíka-Zebinského vložena podle dekretu prezidenta republiky národní správa. Bývalé žlutické panství poté převzal stát a rozdělil je mezi nové uživatele. Bývalý zámecký areál ve Štědré byl vložen do užívání státního statku. Později v zámeckém areálu sídlila zemědělská mistrovská škola, před rokem 1989 zde sídlil Okresní národní výbor, v prvním patře se nacházela rovněž obřadní síň, kino a kanceláře.

Na počátku 90. let 20. století nakonec zámecká budova doplatila na chaotickou privatizaci, když objekt od obce zakoupil soukromý podnikatel za 6 milionů Kčs. Nový vlastník měl s objektem smělé plány, chtěl zde provozovat krčmu, ukázky dobových řemesel, chovat koně, starat se o rybníky. Poté však zkrachoval a zámek propadl bance, která jej někdy v polovině 90. let 20. století prodala společnosti Carrá s.r.o soukromého majitele ze San Marina, který plánoval bývalý zámek přebudovat na hotel. Volně přístupné objekty však nebyly využívány a postupně chátraly.

Počátkem 21. století byl již bývalý zámek ve špatném stavu, statika obvodových zdí a krovu byla narušena, poškozenou střechou zatékalo. Dokonce došlo ke zřícení středového rizalitu jižního průčelí. Zhruba od roku 2008 se majitel snažil objekt bývalého zámku prodat přes různé realitní kanceláře, původně za částku 12 milionů Kč, kterou postupně snižoval. Dne 29. prosince 2011 nakonec podepsali obecní zastupitelé Štědré smlouvu o koupi zámeckého areálu včetně pozemků za 3,5 milionu Kč.

Obec Štědrá ihned přistoupila k záchranným pracím v zámeckém areálu. Budova zámku byla nově zastřešena a byl nově vyzděn zřícený středový rizalit jižního průčelí včetně výstavby nového portiku. V interiéru objektu probíhá postupná rekonstrukce jednotlivých zámeckých místností v průjezdu a především pak prvním patře včetně restaurování štukové a malířské výzdoby, obnovy podlahové krytiny a prvků oken a dveří. Obnoveno bylo reprezentativní schodiště včetně detailů. Během průzkumu byla nečekaně objevena i původní zámecká kaple. Dosud bylo proinvestováno kolem 13 milionů korun. Restaurační práce jsou prováděny za přispění z rozpočtu Ministerstva kultury a Karlovarského kraje.

 

Popis objektu:

Mohutná patrová zámecká budova na obdélném půdorysu krytá valbovou střechou. Ve středu střechy je vynesena hranolová věžička z počátku 20. století, doplněná ochozem a završená osmibokým nástavcem, krytým oplechovanou zvonovitou kupolí. V ose hlavního jižního průčelí zámku, obráceného do parku, je umístěn mělký trojosý rizalit s polokruhově zakončeným portálem vstupu, završený odstupňovaným tympanonem s erbem rytíře Josefa Menčíka-Zebinského a datací rekonstrukce objektu po požáru MDCCXXXXVII (1747). Jednotlivé stupně tympanonu jsou zdobeny kamennými vázami a koulemi a na jejím vrcholu stávala ještě koncem 19. století kamenná figurální plastika sv. Floriána.

Před rizalitem je nově vyzděn přízemní pětiboký portik s polokruhově zakončeným vchodem s předloženým schodištěm a terasou, který nahradil původní portik, stržený v roce 2010. Vnější fasády budovy, prolomené obdélnými okny ve štukových rámech, jsou členěny meziokenními lizénovými rámci a nárožní bosáží. Přízemí je od patra opticky odděleno profilovanou římsou. Východní boční stěna budovy je směrem ke svahu zpevněna opěráky. K jihozápadnímu nároží zámecké budovy je přistavěna plochá výklenková kaplička.

Středem přízemí zámecké budovy probíhá valeně zaklenutý průjezd. V interiéru portiku bývala zřízena zimní zahrada. Místnosti v přízemí budovy jsou sklenuty valenou klenbou s trojbokými a pětibokými hřebínkovými lunetami, chodby v přízemí pak klenbami křížovými. Při severním vstupu je v průjezdu umístěno dřevěné schodiště do patra opatřené kovanou mříží. V prostoru budovy se nacházejí další dvě technická schodiště.

Místnosti v patře zámku jsou plochostropé, zdobené štukovými zrcadly a výmalbou stěn. Koncem 18. století zde bylo prý vystaveno mnoho portrétů členů rodu Kokořovců z Kokořova od Petra Brandla a jiných malířů. Místnosti v patře sloužily jako reprezentativní prostory, včetně velkého sálu nad průjezdem, a obytné prostory majitelů. Celkem se v patře zámecké budovy nachází 21 místností a pokojů. Pod polovinou půdorysu zámecké budovy se nacházejí valeně sklenutá sklepení.

K severní straně zámku jsou připojena tři křídla přízemních pseudogoticky upravených barokních hospodářských budov bývalého dvora z 18. století, obklopující uzavřené obdélné nádvoří. V ose severního křídla se nachází pseudogotická hlavní vstupní brána z 2. poloviny 19. století. Při jižní straně zámecké budovy se rozkládá rozlehlá zámecká zahrada v podobě anglického parku z 19. století o rozloze 4,9 ha. V zahradě se nachází kašna kvadrilobového půdorysu s mušlovou nádraží. Okolo parku býval dříve také sad, libosad, bažantnice a lipová alej.

Hlasování bylo ukončeno.

Zámek Štědrá

Počet hlasů: 801

 
 
 

Spojte se s námi na facebooku:

 
 
 
 
 
Hlasování stavby Karlovarskéjo kraje

Regionální stavební sdružení K.Vary
Stará Kysibelská 45
360 09 Karlovy Vary
tel: 603 732 876, 353 236 100
fax: 353 236 245
e-mail: rsskv@rsskv.cz