přeskočit k navigaci »

Svatobor - kostel Nanebevzetí Panny Marie

Svatobor 04-2017

Historie objektu

Barokní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie nechal vystavět v letech 1731-1736 tehdejší majitel kysibelského panství hrabě František Josef Černín podle plánů významného českého barokního architekta Františka Maxmiliána Kaňky na místě gotického kostela na terase nad dolní částí vsi Svatobor (Zwetbau). Stavební práce byly zahájeny dne 17. května 1731 a hrubá stavba byla dokončena v roce 1733. Dne 24. srpna 1733 byla poté zahájena stavba nové barokní budovy fary pod kostelem. V následujících letech byl pořízen vnitřní mobiliář kostela a roku 1736 byl nový farní kostel Nanebevzetí Panny Marie slavnostně vysvěcen. Ještě v 50. letech 18. století poté došlo ke značnému rozšíření a úpravám vnitřního zařízení kostela.

Během let areál farního kostela postupně zchátral. V roce 1885 bylo proto přistoupeno k rekonstrukci kostela, fary a přilehlých hospodářských budov celkovým nákladem 2.200 zlatých. Během oprav byly obnoveny poškozené části omítek, celý kostel nově natřen a vyspravena poškozená střecha. Na konci 19. století přestal dostačovat prostor původního hřbitova kolem kostela, v roce 1892 byl proto vybudován nový hřbitov na návrší při cestě do Staré Vsi, který byl následně dne 23. října 1892 vysvěcen.

V letech 1903-1904 byly provedeny další opravy kostela, fary a přilehlých hospodářských budov. Během prací byla nově pokryta část střechy kostela, obnovena omítka a kostel nově natřen, vyměněna některá okna, natřeny kostelní dveře a opravena střecha na faře. V průběhu 1. světové války musely být roku 1916 odevzdány dva zvony na válečné účely, ve věži poté zůstal pouze prostřední zvon ze 14. století. V roce 1931 byla provedena celková renovace interiéru farního kostela včetně vnitřního zařízení. Interiér kostela byl tehdy nově vymalován, pod lavicemi položena prkenná podlaha, nově štafírovány oltáře, kazatelna a křtitelnice a obnovena šindelová krytina střechy kostela.

Po 2. světové válce byla zdejší farnost zrušena a po následném začlenění Svatoboru do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 byl zdejší kostel uzavřen a převeden do správy československé armády. Ještě v průběhu 50. let byl poté postupně odvezen veškerý mobiliář kostela a prázdný kostel poté sloužil vojenským statkům jako skladiště řepky. Neudržovaný kostel tak postupně chátral. Dne 11. února 1964 byl bývalý kostel zapsán na státní seznam kulturních památek ČR. Již v roce 1966 však nakonec kostel po úmyslném zapálení zcela vyhořel. Podle tvrzení vojenských statků vznikl požár samovznícením uskladněných semen řepky. Po požáru byl kostel definitivně opuštěn a v průběhu 2. poloviny 20. století se postupně proměnil ve zříceninu.

Počátkem 21. století byl bývalý kostel spolu s přilehlou farou a kostnicí ruiny ve velmi zdevastovaném až havarijním stavu. Z hmoty kostela se dochovalo obvodové zdivo do původní výše bez střechy a krovů. V prostoru presbytáře došlo ke zřícení části závěrové stěny a klenby. Vnitřní prostor volně přístupného kostela byl zcela zdevastovaný. Roku 2003 zahájila armáda částečnou rekonstrukci kostela. Odstraněny byly náletové křoviny z klenby a v následujících letech bylo dostavěno ve zjednodušené formě zborcené zdivo závěru presbytáře. V roce 2011 bylo poté torzo kostela provizorně zastřešeno plechovou střechou.

Na počátku roku 2016 byl objekt zdevastovaného kostela v souvislosti s optimalizací území vojenského újezdu převeden do majetku nově vzniklé obce Doupovské Hradiště. Z důvodu propadlé klenby presbytáře a narušení zdiva triumfálního oblouku se kostel nadále nachází v havarijním stavu a pokud nebudou provedeny neodkladné stavební zásahy dojde v následujících letech k destrukci nosné části architektury stavby a zřícení kostela. V říjnu roku 2016 zahájil Spolek pro dokumentaci a obnovu památek Karlovarska ve spolupráci s obcí celkovou revitalizaci zdevastovaného hřbitova. Prostor byl zbaven náletových dřevin a v současnosti započaly práce na obnově rozvalených náhrobků. Spolek usiluje rovněž o záchranu areálu zdevastovaného kostela.

Popis objektu

Monumentální jednolodní barokní kostel s dlouhou, vysokou, obdélnou lodí se zaoblenými nárožími, s odsazeným užším obdélným, polokruhově zakončeným presbytářem, krytý původně šindelovou sedlovou, nad apsidálním závěrem zvalbenou střechou. Po stranách presbytáře jsou připojeny přízemní čtvercové sakristie. Areál kostela, obklopeného dnes již zrušeným původním hřbitovem, vymezuje mohutná kamenná ohradní zeď. Do areálu byly zapojeny také objekty fary a márnice, naproti vstupu na hřbitov se nacházela barokní kaple Olivetské hory.

Hlavní trojosé západní průčelí kostela, je zvýrazněno středním rizalitem, vyvrcholeným nízkou hranolovou zvonovou věží s atikovými volutovými štíty po stranách, završenou původně cibulovou bání. Průčelí je členěno soustavou pilastrů a lizénových rámců a vpadlými poli. Obdélný portál vchodu je umístěn v rámci s uchy. Nad portálem je v ose prolomeno obdélné okno se segmentovým záklenkem. Ve středové ose patra pak větší obdélné okno se segmentovým záklenkem. Krajní pole průčelí jsou v přízemí doplněny dvojicemi půlkruhových nik nad sebou pro umístění soch.

Podélné stěny kostela jsou půdorysně modelována konvexním vystoupením středního trojosého travé lodi se zaoblenými nárožími. Ve středových osách jsou prolomeny obdélné portály bočních vstupů s kamenným ostěním. V přízemí lodi jsou prolomena menší obdélná okna se segmentovým záklenkem, v patře jsou pak větší obdélná okna se segmentovým záklenkem a plochými šambránami. Presbytář kostela má shodné tektonické členění. Vnější stěny kostela jsou členěny pilastry a lizénovými rámci.

Vnitřní prostor lodi kostela je zaklenut třemi poli valené klenby s lunetami na pásech. Presbytář, oddělený od lodi obloukovým triumfálním obloukem, býval zaklenut valenou klenbou a konchou v závěru se sbíhajícími se lunetami. Z presbytáře se vstupovalo kamennými portály s vysokou štukovou supraportou do postranních sakristií, zaklenutých křížovými klenbami. V západní části lodi bývala situována dřevěná kruchta s plným zábradlím, vynášená náběhem nepravé baldachýnové klenby. Po stranách předsíně v podvěží, jsou situovány vstupy do severní boční kaple a jižního oválného prostoru bývalého schodiště na kruchtu.

Jednotné barokní vnitřní zařízení kostela z 1. poloviny 18. století doplňovalo a rozčleňovalo monumentální architekturu objektu. V presbytáři býval postaven hlavní oltář Nanebevzetí Panny Marie od chebského sochaře Johanna Karla Stilpa s oltářním obrazem od malíře Petera Wenzla Pergera z Vroutku, doprovázeným vyřezávanými sochami sv. Augustina a sv. Ambrože po stranách a reliéfem Nejsvětější Trojice v nástavci. V zasklené schránce na tabernáklu bývala umístěna pozdně gotická zlacená vyřezávaná soška Trůnící Panny Marie s Ježíškem z 16. století, přenesená z původního kostela.

Při bočních stěnách kostelní lodi u triumfálního oblouku bývaly postaveny pozdně barokní postranní oltáře sv. Terezie a sv. Ludvíka Francouzského z roku 1767 se sochařskou výzdobou od kadaňského sochaře Karla Waitzmanna. Při zaobleném nároží lodi po pravé straně triumfálního oblouku býval postaven oltář se soškou uctívaného Pražského Jezulátka v prosklené schránce. Po levé straně triumfálního oblouku bývala vysazena bohatě zdobená kazatelna s plastikou Triumfálního vozu se sv. Janem Nepomuckým na stříšce před pozadím v podobě dřevěného modelu malostranských mosteckých věží a Karlova mostu přes Vltavu, pokračující v olejomalbě na plátně od českého malíře Josefa Kramolína.

Při severní stěně lodi kostela byla postavena bohatě vyřezávaná pozdně barokní polychromovaná dřevěná figurální křtitelnice z roku 1757. Pod kruchtou byly postaveny dvě dřevěné zpovědnice z roku 1736 s kopiemi milostivých sošek sv. Anny Samotřetí ze Sedlce od loketského sochaře Johanna Wildta a Panny Marie Chlumské z Chlumu sv. Maří. Na kruchtě kostela bývaly postaveny barokní varhany patrně z roku 1735, umístěné dnes v Zrcadlové kapli Klementina.

Podrobné informace o historii a popis kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru

Hlasování bylo ukončeno.

Svatobor - kostel Nanebevzetí Panny Marie

Počet hlasů: 278

 
 
 

Spojte se s námi na facebooku:

 
 
 
 
 
 
 
 
Hlasování stavby Karlovarskéjo kraje

Regionální stavební sdružení K.Vary
Stará Kysibelská 45
360 09 Karlovy Vary
tel: 603 732 876, 353 236 100
fax: 353 236 245
e-mail: rsskv@rsskv.cz