přeskočit k navigaci »

Rekonstrukce zámku Ostrov

Objekt zámku se nachází v historické části města Ostrova, a to na rozhraní zámeckého parku a Starého náměstí. Hlavní vstup do části objektu je ve směru z Jáchymovské ulice. Další vstupy jsou řešeny z Rastattského náměstí, které přiléhá ke Šlikově ulici.

Zámecký areál, jehož základy pocházejí ze středověku a narůstal do dnešní podoby průběžně od 14. do 20. století, prošel v minulosti mnoha razantními proměnami a katastrofami (zejména požáry), které zapříčinily, že se z jeho původní, vpravdě knížecí nádhery zachovalo pouhé torzo. I to však představuje jeden z nejpozoruhodnějších a také nejrozsáhlejších zámeckých areálů v českých zemích. Zámecký areál je prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. Objekt je v majetku Města Ostrov.)

Popis navržené stavby

Realizace stavby spočívala v provedení stavební a památkové rekonstrukce veškerých prostor zámku, vč. rekonstrukčních prací výzdoby, štukatérských prvků, kamenických prvků atd. Byla provedena bezbariérová propojení mezi jednotlivými prostory a místnostmi.

Stavební záměr předpokládal v maximální možné míře respektování a zachování původních historicky cenných konstrukcí a odstranění novodobých nehodnotných konstrukcí.

Z hlediska stavebních prací bylo nejprve nutné provést práce, které ochrání objekt před dalším poškozením, resp. zajistí jeho statickou stabilitu. Jednalo se zejména o rekonstrukci krovu a stropních konstrukcí, popř. modernizaci střešní krytiny, provedení sanace zdiva, odizolování objektu proti šíření vlhkosti, radonu apod.

Byly vybourány veškeré nepůvodní, rušivé či neutrální dělící konstrukce (dle památkového hodnocení objektu). Došlo též lokálně a v minimálním možném rozsahu k vybourání nových otvorů v původních konstrukcích, přičemž umístění těchto prostupů bylo v maximální možné míře přizpůsobeno původním historickým otvorům v konstrukcích. S plánovaným rozsahem bouracích prací byli seznámeni zástupci památkové péče a zpracovatelé stavebně historického průzkumu (SHP). Před bouracími pracemi byl proveden restaurátorský průzkum, zda se v plánovaných pozicích nenachází nástěnné malby či cenná umělecká výzdoba.

V rámci stavby došlo k vyzdění nových svislých konstrukcí (zazdívky, dělící konstrukce z akustických tvarovek, příčky z lehkých tvárnic, lehké sádrokartonové příčky), u nových otvorů v nosných zdech k provedení nových kleneb, osazení překladů ve zdivu, k rekonstrukci poškozených částí stávajících trámových polospalných stropních konstrukcí, provedení nových podlah, rekonstrukci vnitřních omítek (v 1. PP a 1. NP byly částečně prováděny jako sanační - skladba a technologie byla určena dodavatelem příslušných materiálů po provedení chemického rozboru omítek a zdiva). Byly osazeny nové výplně otvorů (okna i dveře) atp. V celém rozsahu byly provedeny nové rozvody instalací vody, kanalizace, elektřiny, slaboproudé rozvody a vzduchotechnické vedení. Veškeré tyto rozvody byly napojeny na stávající přípojky a rozvody uvnitř objektu vyjma nově navržených přípojek dešťové kanalizace zaústěných do stávajících kanalizačních řadů vedoucích v sousedství stávajícího objektu zámku. Bylo osazeno kompletní vnitřní vybavení ( zařizovací předměty, mobiliář atd. ).

Stříbrná stezka - Silberstrasse (Expozice Ostrovsko a hornictví)

Cílem expozice je přilákat do města a jeho okolí návštěvníky a seznámit je s Ostrovem, ostrovskem a hornictvím, které na jejich utváření a rozvoj měly nemalý dopad. Expozice Ostrovsko a hornictví vznikla v souvislosti s dalšími aktivitami regionu s cílem připomenout tradice a vlivy hornictví na dané území v průběhu dějin a současnosti. Expozice Ostrovsko a hornictví je situována v prostorách bývalého Šlikovského zámku, do bývalého honosného sídla šlechtického rodu, který se zasloužil o rozvoj dolování stříbra v Jáchymově a s tím související vliv těžby na celý region. Situování této expozice je navrženo do přízemí zámku - do prostoru bývalé konírny a do podkroví křídla "F" zámecké budovy. V navazujících prostorách 1. NP křídla "E" je situováno infocentrum a provozní zázemí.

Vstup do infocentra a expozice pro veřejnost je z prostoru Rastattského náměstí, které je sevřeno křídly zámku C, E a F a které přiléhá ke Šlikově ulici. Pohyb mezi jednotlivými podlažími je řešen původním schodištěm a nově navrženým výtahem. Vestavbou výtahu je také zajištěn bezbariérový provoz mezi všemi podlažími a veřejně přístupnými prostory. V půdorysu 1. NP křídla "E" je vnitřní dispozice dotčené části objektu rozdělena do dvou výškových úrovní, kdy úroveň podlahy výstavního prostoru situovaného v bývalé konírně je oproti zbytku tohoto podlaží snížena.

Náplň expozice Ostrovsko a hornictví obsahuje informace o městech, obcích hornického původu na našem území, jejich historická data vztažená k hornictví. Společně jsou vystaveny znaky měst a obcí, dobové a současné fotografie, staré plány měst, na nichž lze vidět, zda jde o sídla rostlá nebo založená a jak se vyvíjela. V trojrozměrných exponátech jsou ve vitrínách uplatněny důležité dokumenty těchto jednotlivých obcí, pečetě, tradiční symboly, horniny, minerály atp. Co se týče interiéru tohoto sálu, bylo provedeno odstranění nepůvodních konstrukcí, rozvodů, provedeny stavební úpravy, instalace, restaurátorsky opravena dříve zazděná grotta a další architektonické prvky, takže vlastní expozice je těmto dochovaným artefaktům přizpůsobena. V prostoru jsou umístěny vitríny na exponáty a výstavní panely.

V podkroví je vytvořena expozice věnovaná vývoji architektury a urbanismu ve vztahu k rozvoji dolování a těžby. Prezentovány jsou různé dostupné plány, velkoformátové fotografie, filmové dokumenty. Pro prezentaci filmových dokumentů je vytvořeno potřebné zázemí s projekční technikou a možností posezení. V podkroví je provedeno stavebně statické zajištění krovu, byly odstraněny a nahrazeny dožilé konstrukce, provedeny stavební práce, rozvody médií, zařízení interiéru a zřízení expozice. Do podkroví je možné se dostat po schodišti či výtahem. Na nástupní prostor v podkroví navazují další provozní prostory, jako jsou toalety atp.

Zastřešení dvorany

Součástí stavby bylo vytvoření zastřešené dvorany. Jedná se o zastřešení dvorany ve tvaru nepravidelného lichoběžníku ocelovou konstrukcí o rozměrech 15,7 m x 24,7 m. Konstrukčně se jedná o valbovou konstrukci zastřešení s obvodovým rámem sepnutým několika táhly pro zamezení negativního vlivu na původní konstrukce objektu. Nosná konstrukce zastřešení byla navržena z ocelových ekonomických válcovaných profilů a táhel z vysokopevnostní oceli. Velkorozponová konstrukce tvořící zastřešení je složena ze vzpěradlových vaznic, které jsou kloubově připojené k obvodovému rámu i hřebenové vaznici. Konstrukce je nasazena na krakorce zabetonované v obvodovém zdivu. Toto uložení je koncipováno tak, aby nedošlo ke zvýšenému zatížení starého zdiva z plných pálených cihel.

Konstrukčně se jedná o valbu s vaznicemi opatřenými vzpěrkami. Veškeré přípoje jsou kloubové. Kloub je reprezentovaný čepem nebo skupinou šroubů umístěných v ose otáčení. V hlavní vazbě jsou použity profily HEA 240, stejně tak u nárožní a hřebenové vaznice. Další vaznice jsou z profilu IPE200. Obvodový rám je navržen z HEA180. Krakorce osazené do stěn historického objektu jsou z profilu HRTR150. Přes vaznice je příčně nasazený tenkostěnný profil JANSEN, na který se kladou systémové skleněné střešní tabule. Jednotlivé vzpěrky jsou zajištěny proti vybočení z roviny táhly DT10.

Všechny prvky ocelové konstrukce jsou interiérové. Vnitřní konstrukce jsou opatřeny protikorozním nátěrovým systémem s vysokou životností. Ocelová konstrukce je opatřena protipožárním nátěrem.

Profily střešního pláště tvoří valbovou konstrukci. Navržen je certifikovaný systém Jansen VISS FIRE TVS. Požární odolnost tohoto systému s příslušným požárním zasklením je E15. Zastřešený prostor nádvoří není a ani nemůže být navržen jako prostor s celoročně požadovanou teplotou 20°C ve všech detailech. Dominantní plocha střešního pláště je navržena tak, aby splňovala parametry pro vytápěný prostor. Navržené požární dvojsklo vedle nízkého součinitele prostupu tepla má i nízký solární faktor (kvůli letnímu přehřívání) při dobrém světelném prostupu a neutrálním odstínu. Jedná se energetické dvojsklo s ultra čirou sklovinou na úrovni STOPRAY CLEARVISION 60T v požárním provedení E15 s horní kalenou tabulí pro zvýšení únosnosti. Sklo je pochozí, je třeba našlapovat podél zasklívacích lišt. Do proskleného střešního pláště s pevným zasklením jsou při vnějším obvodu vložena hliníková výklopná okna. Střešní okna jsou otvírána elektromotory a budou sloužit k provětrávání uzavřeného prostoru a k eventuelnímu výlezu z montážní plošiny na střechu.

Odvodnění střešní plochy bude pomocí obvodových žlabů, které budou napojeny na svody (vytápěné, izolované odpadní potrubí.) Z důvodu malého spádového klínu je pro příval sněhu instalovaný systém vyhřívání žlabů pro postupné odtávání sněhu. Z důvodu urychleného odtávání sněhových návějí v místě žlabů je konstrukce žlabu daleko méně izolovaná a plocha žlabů a blízkého okolí je v nepříznivých klimatických a hlavně sněhových podmínkách vyhřívaná elektrickými topnými kabely.

Historie objektu

Trhovou osadu Ostrov založil, jak vyplývá z jejího německého názvu (Schlackenwerth), Slávek, zvaný Veliký, ze staročeského rodu Hrabišiců, předek pánů z Oseka. Poprvé je Ostrov v písemných pramenech připomínán k roku 1207. Osada se časem změnila v městečko, které Přemysl Otakar II. roku 1272 Borešovi z Oseka odňal a podřídil je královské komoře. Královská komora spravovala město Osek do husitských válek. Během nich město držel Jakoubek z Vřesovic, roku 1437 se však město spolu s celým Loketským krajem dostalo do zástavního držení Šliků. Jejich sídlem byl hrad v Lokti. Panské sídlo v Ostrově vzniklo zřejmě až po rozdělení šlikovského majetku. Poprvé se synové po Matesu Šlikovi dělili kolem roku 1485 a Ostrov tehdy dostal zřejmě Jeroným Šlik, ale při druhém dělení v roce 1489 se Ostrov dostal do držení Kašpara Šlika, jenž se stal zakladatelem ostrovské větve Šliků. Lze tedy pokládat za pravděpodobné, že to byl Kašpar Šlik, kdo vybudoval první ostrovský zámek. V roce 1557 přiznal císař Ferdinand I. Jáchymu Šlikovi dosavadní ostrovské zástavní zboží jako dědičný majetek. Po Jáchymově smrti roku 1577 převzal zadlužené panství se zámkem jako zástavu Volf ze Šumburka a od jeho synů koupil ostrovskou zástavu Volf Arnošt z Vidršperka. V roce 1602 se město Ostrov vymanilo z poručnictví vrchnosti a roku 1603 koupilo od vdovy po Volfovi z Vidršperka zámek s panstvím, roku 1607 získalo dokonce šlikovské dědické právo. Tím se městská obec stala nezávislou na feudální vrchnosti a podléhala opět jen královské komoře. Za svou účast ve stavovském povstání v letech 1618 - 1620 bylo panství i se zámkem Ostrovským zkonfiskováno.

Dne 30. ledna 1625 koupil město a zámek vévoda Julius Jindřich Sasko-Lauenburský. O stavebních pracích, které vévoda Julius Jindřich na zámku prováděl, nemáme k dispozici žádné písemné prameny. O tom, jak vypadal ostrovský zámek za jeho vlády, nás tak zpravuje zvláště Merianův pohled na Ostrov z roku 1650 a jeho předloha z roku 1642. Pro svoje stavební práce, zvláště nepochybně pro zřizování zahrady, vévoda musel od ostrovských měšťanů zakoupit větší počet domů a pozemků. Dochovalo se více takovýchto kupních smluv z let 1637 – 1644. V jedné z těchto smluv, z 10. prosince 1637, se výslovně uvádí, že vévoda koupil dotyčný dvůr "k našemu lepšímu pohodlí a rekreaci." Julius Jindřich zemřel 20. listopadu 1665. Jeho saské statky zdědil starší syn František Erdmann, české statky pak mladší syn Julius František. Jelikož však František Erdmann zemřel krátce po otcově smrti, 30. července 1666, stal se Julius František dědicem veškerého otcova majetku. Vévoda Julius František začal v témže roce 1685 se stavbou nové zámecké budovy, později zvané Lauenburský zámek. Stavba je dobře dokumentována dochovanými stavebními účty a účetními přílohami.

Kníže Sasko-Lauenburský Julius Jindřich začal se stavbou barokního zámku na místě staršího šlikovského sídla. Nová, raně barokní stavba byla založena jako dvoupatrová čtyřkřídlá budova pravidelné obdélníkové disposice. Na výstavbě se podíleli významní stavitelé Abrahám Leuthner, Kryštof Dientzenhofer a Giulio Broggi. Kníže zde také zřídil francouzský park ve stylu zahrad ve Versailles. Po smrti Julia Jindřicha pokračoval ve stavebních pracích jeho nástupce kníže Julius František. Roku 1689 připadlo ostrovské panství bádenskému markraběti Ludvíkovi Vilémovi, zeti Julia Františka. A teprve za jeho vlády byla počátkem 90. let 17. stol. výstavba zámku dokončena. Bádenští drželi ostrovské panství až do roku 1918. Vstupní portál zámku dokončený roku 1690 je dílem ostrovského sochaře Martina Möckela.

Vpravo od hlavního vchodu přiléhá k zámku čtyřhranná věž, v jejímž přízemí je brána do města. Vnější podobu ji dala především klasicistní přestavba po požáru v roce 1795. Vlevo od hlavního průčelí je vchod do zámeckého parku, zdobený portálem z konce 17. stol. se sasko-lauenburským a bádenským erbem. Poblíž hlavního vchodu do parku stojí Bílý dvůr, zvaný též Palác princů, postavený v letech 1693 - 1696. Zachovalo se z něj pouze jedno křídlo a před ním zbytek francouzského parku. V parku najdeme také malou kapličku, zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému.

Po roce 1918 byl zámek využit jako škola, poštovní úřad, lesní správa a také zde sídlil menší útvar československé armády. Za války zde bylo umístěno vojenské skladiště. Roku 1938 sloužil zámek jako koncentrační tábor a počátkem roku 1945 vyhořel.

Po roce 1945 převzal celý objekt československý stát, následky požáru byly odstraněny a postupně byl využíván pro administrativní a hospodářské účely. Později zde byla zřízena Střední průmyslová škola a k tomuto účelu je zámek využíván dodnes.

Podrobně se historií objektu zabývá stavebně-historický průzkum "Areál zámku a Paláce princů v Ostrově, č.p. 1 a 244, st.p.č. 110 a 110 / 2", zpracovatelé PhDr. Michal Patrný, Ing. Petr Macek, PhDr., Mgr. Lubomír Zeman a PhDr. Pavel Zahradník, r. 2008.

Standardní stavebně historický průzkum areálu zámecké rezidence v Ostrově byl zpracován v průběhu roku 2008. Zadavatelem byl městský úřad v Ostrově, který připravoval rekonstrukci objektů areálu pro potřeby města. Areál, jehož základy pocházejí ze středověku a narůstal do dnešní podoby průběžně od 14. do 20. století, prošel v minulosti mnoha razantními proměnami a katastrofami (zejména požáry), které zapříčinily, že se z jeho původní, vpravdě knížecí nádhery zachovalo pouhé torzo. I to však představuje jeden z nejpozoruhodnějších a také nejrozsáhlejších zámeckých areálů v českých zemích. Stavebníci podstatné části objektu na sklonku 17. století, vévodové Sasko-Lauenburští a markrabata Bádenská byli jedněmi z nejvlivnějších a nepochybně také nejbohatších osobností tehdejší střední Evropy, proto také mohli na svých stavbách angažovat ty nejvýznačnější umělce a architekty své doby. V Ostrově tak vznikl výjimečný rezidenční areál, který byl zejména díky své jedinečné zahradě považován za jeden z největších divů celé země.

Hlasování bylo ukončeno.

Rekonstrukce zámku Ostrov

Počet hlasů: 314

 
 
 

Spojte se s námi na facebooku:

 
 
 
 
 
 
Hlasování stavby Karlovarskéjo kraje

Regionální stavební sdružení K.Vary
Stará Kysibelská 45
360 09 Karlovy Vary
tel: 603 732 876, 353 236 100
fax: 353 236 245
e-mail: rsskv@rsskv.cz