přeskočit k navigaci »

Radošov - kostel sv. Václava

Radošov - kostel sv. Václava

Původně gotický farní kostel sv. Václava byl postaven v 1. polovině 14. století podle návrhu neznámého architekta na mírném návrší nad řekou Ohří na menší návsi uprostřed vsi Radošov (Rodisfort). První písemná zmínka o kostele, kolem kterého se původně rozkládal dnes již zrušený hřbitov, pochází z roku 1352. V roce 1384 patřil kostel v Radošově k pěti obročím (beneficium) loketského děkanství, v době reformace byl však kostel opuštěn a postupně chátral.

Teprve v roce 1768 byl do Radošova dosazen nový kaplan a zdejší kostel se stal filiálním ke kostelu sv. Michaela Archanděla v Ostrově. Někdy v této době byl sešlý kostel sv. Václava pozdně barokně přestavěn. Kostel tehdy neměl zvonovou věž, kterou nahrazovala mohutná zvonička nad presbytářem. Nevyužité dřevo z přestavby objektu bylo následně použito při opravě poničeného historického dřevěného krytého mostu v Radošově. V roce 1778 poté v kostele loketský varhanář Georg Ignác Schmidt postavil za 300 zlatých nové varhany.

V roce 1858 byla při kostele založena opět samostatná farnost. Provedena byla tehdy poslední stavební adaptace kostela, během které byla přistavěna nová zvonová věž před vstupním průčelím, klasicistně upraveny vnější fasády objektu a renovováno vnitřní zařízení kostela. Klasicistně byla tehdy upravena také sousední budova fary. Na svátek patrona kostela, sv. Václava, byly v Radošově každoročně 28. září pořádány nákladné slavnosti. V roce 1902 vytvořil chebský varhanář Martin Zaus pro zdejší kostel nové varhany.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestal být kostel udržován a postupně chátral. Ve 2. polovině 20. století byla zrušena zdejší farnost a kostel znovu přifařen ke kostelu sv. Michaela Archanděla v Ostrově, odkud tamní farář dojížděl k celebrování pravidelných mší. V 70. letech 20. století byla provedena rekonstrukce, během které byly střechy kostela nově pokryty plechem a upraveny vnější fasády objektu. Rekonstrukcí prošla rovněž sousední budova bývalé fary.

Na počátku 21. století byl již zchátralý kostel ve špatném stavu, střechou objektu zatékalo, vlhkostí byl poškozen krov a vnitřní omítky lodi kostela opadávaly. V roce 2009 byl zchátralý kostel převeden z vlastnictví Římskokatolické církve do majetku občanského sdružení Radošovský most. Dne 18. března 2011 byl kostel sv. Václava zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 104274. Na podzim roku 2015 poté obec Kyselka odkoupila kostel sv. Václava za 350.000 Kč od sdružení Radošovský most, které nesehnalo potřebné finance na opravy objektu.

Obec Kyselka následně přistoupila k postupné záchraně zchátralého kostela. Proveden byl průzkum stavebně technického stavu objektu, podle kterého se nacházely konstrukce i krytina zastřešení kostela v havarijním stavu. V roce 2016 proto přistoupila obec k celkové rekonstrukci zastřešení věže s celkovým nákladem 740.000 Kč za přispění z rozpočtu Karlovarského kraje a Ministerstva kultury. Během stavebních prací bylo sejmuto oplechování střechy a rozebrány tesařské konstrukce. Na prostranství u kostela poté vznikla přesná kopie původního krovu o váze 4.600 kg, který byl ve čtvrtek 8. prosince 2016 za hojné účasti místních obyvatel osazeno za pomocí jeřábu na vrcholu věže. Kolem kostela byly vyřezány náletové křoviny, upravena prostranství a rekonstruována kamenná ohradní zeď.

V letech 2016-2017 byly provedeny opravy vnějších omítek a klempířských prvků věže a průčelí kostela s celkovým nákladem 510.000 Kč za přispění z havarijního programu Ministerstva kultury. V roce 2017 byly poté zrestaurovány ciferníky věžních hodin, opraven a zprovozněn hodinový stroj a opraveny rámy žaluziových oken ve zvonovém patře věže kostela.

Popis objektu:

Neorientovaný jednolodní kostel na obdélném půdorysu se zaoblenými a zkosenými nárožími, s připojeným odsazeným, zevně trojboce uzavřeným, uvnitř pravoúhlým presbytářem, krytý valbovou plechovou střechou. Při jihozápadní stěně presbytáře je připojena obdélná přízemní sakristie se zaoblenými nárožími, krytá plechovou pultovou stříškou. Před vstupním jihovýchodním průčelím kostela, završeným nad mohutnou vynesenou profilovanou římsou trojúhelníkovým štítem, stojí 23 metrů vysoká představěná hranolová věž z roku 1858, završená jehlancovou helmicí s makovicí a křížem na vrcholu, pokrytou měděným plechem.

V přízemí věže je prolomen obdélný vchod, zvýrazněný portikem se stanovou stříškou, vyneseným dvěma sloupy se zdobenými hlavicemi a profilovanými patkami na hranolových soklech. Nad vstupem je situováno obdélné, polokruhově završené okno. Patra věže, oddělená mohutnými profilovanými vynesenými římsami, jsou členěna nárožními pilastry a lizénovými rámci. Zvonové patro je na všech stranách prolomeno obdélnými, polokruhově zakončenými okny s dřevěnými žaluziemi. Nad okny jsou umístěny kruhové plechové ciferníky věžních hodin. Stěny věže jsou završeny mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou.

Podélné trojosé stěny lodi kostela jsou prolomeny dvěma velkými obdélnými, polokruhově zakončenými okny, boční stěny presbytáře po jednom obdobném, nad sakristií zkráceném okně. V závěrové stěně presbytáře je situováno menší obdélné, segmentem zakončené okno. Sakristie je zpřístupněna obdélným vstupem a prosvětlena obdélným okénkem v boční stěně. Vnější stěny kostela jsou členěny velkými vpadlými lizénovými rámci a završeny mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou. Po levé straně věže v průčelí kostela je na stěně osazen vysoký dřevěný misionářský kříž z roku 1920 s nápisem: „MISSION 1920".

Vnitřní prostor lodi kostela je plochostropý, krytý rákosovým stropem se štukovým zrcadlem s malým architektonickým a ornamentálním dekorem v barokních formách. Presbytář kostela je zaklenut plackou, vynesenou na koutových polopilířích. Vnitřní stěny kostela jsou členěny zdvojenými jónskými pilastry a ostěním oken s vyloženými klenáky. V lodi kostela je situována podstrojená kruchta s vypnutým středem.

Vnitřní zařízení kostela je převážně pozdně barokní z druhé poloviny 18. století, silně obnovované v době po polovině 19. století. V presbytáři je postaven portálový hlavní oltář, na kterém je mezi dvěma dvojicemi sloupů, vynášejícími sloupovou atiku, umístěna v mušlové nice ústřední pozdně barokní socha sv. Václava. V nástavci oltáře je osazen olejový obraz. Při zaoblených nárožích lodi po stranách triumfálního oblouku jsou postaveny postranní oltáře sv. Josefa a Panny Marie s novodobými obrazy. Oltáře jsou stejné architektury jako hlavní oltář, se zkroucenými sloupky doplňujícími rámy oltářních polí. křtitelnice z roku 1575 nese iniciály „HW".  

Na kruchtě kostela jsou umístěny varhany z roku 1902 od chebského varhanáře Martina Zause, jednomanuálový stroj s 11 rejstříky. Původně zde bývaly jednomanuálové varhany z roku 1778 od loketského varhanáře Georga Ignáce Schmidta s osmi rejstříky, mechanickou trakturou a zásuvkovou vzdušnicí. Ve věži kostela je umístěn hodinový stroj z dvacátých či třicátých let 20. století. Ve zvonovém patře je pak zavěšen zvon z roku 1593 patrně od jáchymovského zvonaře Hanse Wildta.

Hlasování bylo ukončeno.

Radošov - kostel sv. Václava

Počet hlasů: 336

 
 
 

Spojte se s námi na facebooku:

 
 
 
 
 
Hlasování stavby Karlovarskéjo kraje

Regionální stavební sdružení K.Vary
Stará Kysibelská 45
360 09 Karlovy Vary
tel: 603 732 876, 353 236 100
fax: 353 236 245
e-mail: rsskv@rsskv.cz