přeskočit k navigaci »

Poutní kostel v Chlumu Svaté Maří

Historie objektu:

Podle legendy našel již ve 13. století řeznický tovaryš v lískovém keři u cesty v místech dnešní obce Chlum Svaté Máří milostivou sošku Panny Marie. Ač byla odnesena, stále se vracela na stejné místo. Nálezce proto nad ní vystavěl jednoduchou dřevěnou stříšku. Koncem 13. století vybudoval jakýsi bednářský tovaryš nad soškou dřevěnou kapli, ke které začali putovat věřící ze širokého okolí. Roku 1383 majitel zdejšího statku rytíř Heinrich z Reissengrünu vytvořil u kaple nadání pro dva křížovnické kněze. Po smrti bezdětného Heinrichova syna připadl celý statek řádu Křižovníků s červenou hvězdou, kteří si zde vybudovali svůj konvent.

V době kolem roku 1400 byl v místech dřevěné kaple vystavěn gotický kamenný poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie a Máří Magdalény. Při kostelu byla následně založena fara a roku 1401 byl prvním chlumským farářem jmenován křižovník Johann Pichlmann. Během husitských válek byl v červnu roku 1429 kostel husity vypleněn a vypálen. Poničený kostel byl následně obnoven. Roku 1469 osvobodil velmistr křiživnického řádu Nikolaus Puchner místní obyvatele od všech robot, aby se mohli lépe věnovat obnově kostela a rostoucímu počtu poutníků. Počet věřících, kteří navštěvovali kostel během četných poutí, stále narůstal. V letech 1482-1492 byl proto zdejší kostel rozšířen.

Během stavovského povstání byl dne 4. října 1618 Chlum odbojnými šlechtici z okolí dobyt a vypleněn. Ke zdejšímu kostelu byl následně dosazen na krátký čas protestantský kazatel. Po konci války byl poutní kostel znovu obnoven. V letech 1664-1666 nechal pražský arcibiskup hrabě Harrach před kostelem vystavět na žádost hraběnky Eleonory Susanne Frankenburg novou barokní kapli, do které byla přenesena milostivá soška Panny Marie. V rámci rekatolizace rozkvět kultu Panny Marie a zvýšení významu poutních a svatých míst. Počet věřících, kteří navštěvovali zdejší poutě, opět narůstal. Gotický kostel následně přestal dostačovat velkému počtu věřících. V roce 1687 proto povýšil pražský arcibiskup a velmistr řádu Jan Bedřich Valdštejn zdejší faru na proboštství a bylo přikročeno k výstavbě nového poutního areálu, čímž dále vzrostl význam tohoto poutního místa.

Rozsáhlý hodnotný architektonicky jednotný barokní areál poutního chrámu Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény a přilehlého proboštství řádu Křižovníků s červenou hvězdou byl vystavěn v letech 1687-1728 podle plánu významného architekta Kryštofa Dientzenhofera mistrovým polírem Wolfgangem Braunbockem. Základní kámen novostavby poutního chrámu byl položen v roce 1687. Jako první byl dokončen presbytář kostela, ve kterém mohla být již dne 23. října 1694 sloužena první mše svatá. V roce 1699 byla dokončena celková hrubá stavba poutního chrámu a byly zahájeny úpravy interiérů objektu. Dne 11. května 1701 chlumský probošt Franz Rivola částečně dokončený kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény vysvětil. Výstavba velkolepého chrámu ještě více proslavila zdejší poutní místo a příliv věřících nadále stoupal. V letech 1701-1710 přišlo ke kostelu celkem 1657 procesí, kterých se zúčastnilo na 718 347 věřících. Po dokončení stavby poutní chrámu pokračovala úprava okolí a výstavba dalších objektů poutního areálu. Kolem poutního kostela budován symetricky komponovaný otevřený ambit s šesti postranními kaplemi. V letech 1723-1728 byl poté vystavěn objekt proboštství, který zaujal severní frontu areálu.

Největší rozkvět zdejších poutí nastal ve druhé polovině 18. století, kdy Chlum sv. Máří patřil k nejnavštěvovanějším poutním místům v Čechách. Jeho oblibu nedokázaly omezit ani reformy císaře Josefa II. V letech 1785-1795 bylo zakázáno konání veškerých poutí, přesto se počet poutníků, přicházejících ke kostelu, pohyboval v počtu 39 až 56 a půl tisíce. V průběhu 19. století počet poutí mírně poklesl. Sešlý poutní areál potřeboval po dlouhých letech intenzivního užívání celkovou rekonstrukci, která proběhla v letech 1877-1894.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války se po křížovnících duchovní správy na krátkou dobu ujali dominikáni. Následně zanikly zdejší poutě úplně. Koncem 50. let 20. století byl objekt bývalého proboštství přeměněn na ubytovnu budovatelů elektrárny Tisová a později byly jeho budovy využity jako depozitář sbírky církevního umění. Areál však nebyl udržován a postupně chátral. Duchovní správu při zdejším kostele vykonával v letech 1957-1974 místní kněz Petr Metoděj Habáň.

Obnova památky:

Po roce 1989 se znovu probudil zájem o zdejší poutní areál. Po návratu křížovníků s červenou hvězdou prochází od roku 1992 tento jedinečný poutní areál postupnou rozsáhlou obnovou, která je spolufinancována z prostředků ministerstva kultury v rámci Programu záchrany architektonického dědictví. Prostřednictvím společného úsilí a spolupráce Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou a německých spolků Initiative Maria Kulm z Weidenu a Förderverein-Wallfahrtskirche-Maria Kulm byla provedena celková rekonstrukce interiéru poutního chrámu. Z Norských fondů byl na rekonstrukci získán příspěvek ve výši 1,059.087 eur. V roce 2004 byla provedena oprava varhan. Roku 2008 byla provedena celková rekonstrukce kopule a obnoveny malby. V roce 2009 byl následně nově zastřešen objekt sousedního proboštství. V letech 2010-2011 proběhla celková rekonstrukce interiérů kostelních lodí. Dne 7. května 2011 byl následně obnovený poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény slavnostně vysvěcen.

Hlasování bylo ukončeno.

Poutní kostel v Chlumu Svaté Maří

Počet hlasů: 173

 
 
 

Spojte se s námi na facebooku:

 
 
 
Hlasování stavby Karlovarskéjo kraje

Regionální stavební sdružení K.Vary
Stará Kysibelská 45
360 09 Karlovy Vary
tel: 603 732 876, 353 236 100
fax: 353 236 245
e-mail: rsskv@rsskv.cz