přeskočit k navigaci »

Pomezná - tvrz

Pomezná - tvrz

Ves Pomezná (Markhausen) byla založena patrně již v průběhu 12. století. První písemná zmínka o zdejší vsi pochází z roku 1225, kdy se po ní psali bratři Konrád a Berchtold z Markhausen z chebského ministeriálního rodu. Již ve 13. století za Markhausenů bylo v Pomezné vybudováno gotické sídlo dnes již neznámé podoby a polohy. Berchtold z Markhausen je zde připomínán poté ještě k roku 1245. Snad potomkem jednoho z bratrů byl  Kneussl z Markhausen připomínaný na listině Oldřicha ze Schönbrunnu z roku 1303.

Záhy po Kneusslovi se dostali do držení jedné části Pomezné bratři Mikuláš Krepfl, Konrád Hüller a Ludvík Kornbühler z chebských měšťanských rodin, kteří roku 1309 darovali chebským johanitům pole u bývalé osady Siechenholz u Chebu. Tehdy se poprvé písemně připomíná zdejší panské sídlo. V první polovině 14. století byla Pomezná v majetku kláštera ve Waldsassenu. Za opata Franze Grieobla zakoupil roku 1348 zboží Pomezná od kláštera Rüdiger ze Sparnecku. Část vsi byla tehdy v rukou Nothaftů, kteří ji propůjčovali lénem. Ve druhé polovině 14. století se tak po Pomezné psali jejich leníci Jan Teufel, Jindřich Schütz, Konrád Kneusel, Mikuláš a Ondřej.

Někdy v průběhu 14. století byla vystavěna nová gotická tvrz, která nahradila původní panské sídlo. Podle stížné listiny krále Václava IV. z roku 1417 byla za Sparnecků či někoho z jejich leníků toho roku Pomezná vypleněna a vypálena vojenskými oddíly norimberského purkrabího. V době kolem poloviny 15. století se Pomezné zmocnili chebští Paulsdorferové.

Po Paulsdorfech je zde připomínaný chebský měšťan Kunz Fischer, který roku 1560 prodal své zboží a s ním související rybářská práva na Ohři až k ústí Reslavy chebskému purkmistru Ondřeji Bayerovi a Janu Elbognerovi. Po nich na konci 16. století následovaly bratři Jöhelové a další chebské měšťanské rodiny. Roku 1604 je zde připomínán chebský radní Bernard Brunner, který téhož roku umírá a majetek přechází na vdovu a syna Víta Bartoloměje a dvě dcery. K roku 1625 je zde uváděn Erhard Bartl, roku 1626 poté Erhard Friedrich a roku 1629 Kašpar Mehner.

Patrně již někdy ve druhé polovině 16. století zdejší tvrz postupně ztratila svou vojensko-správní a rezidenční funkci a byla poté utilitárně využívána jako hospodářský objekt usedlosti čp. 1, kdy sloužila patrně jako sýpka. Drobní majitelé odprodávali své rybníky, louky a vodní práva především chebskému magistrátu, který tak postupně skoupil prakticky celou ves i s pozemky. Původní dvůr následně rozparceloval a rozprodal menším sedlákům. Město Cheb poté v držení vsi zůstalo až do 19. století.

V době kolem roku 1908 tehdejší majitel usedlosti čp. 1 Mikuláš Diener plánoval snést patro zchátralé kamenné věže a přízemí použít při výstavbě nové stáje. Krov i horní patro neudržované věže totiž byly tehdy ve velmi špatném stavu. Díky sbírce, kterou vyhlásil vlastivědný pracovník A. John na její opravu, byla nakonec provedena rekonstrukce objektu.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války a následném začlenění vsi do nepřístupného hraničního pásma při hranicích se Spolkovou republikou Německo v roce 1951 docházelo k postupné demolici původní zástavby bývalé vsi včetně areálu hospodářské usedlosti čp. 1. Ves Pomezná tak zcela zanikla, zachována zůstala pouze opuštěná neudržovaná čtyřhranná kamenná věž bývalé gotické tvrze. Dne 22. září 1963 byly pozůstatky gotické tvrze v Pomezné zapsány na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 44706/4-106. Neudržované torzo velké čtyřhranné věže bez střechy, krovů a podlaží dosahovalo na počátku 21. století výšky asi 7 metrů. Působením povětrnostních vlivů a náletových dřevin však pokračovala destrukce koruny obvodového zdiva.

V roce 2014 započal majitel Petr Jaška s postupnou záchranou objektu. V průběhu roku 2016 byl Ing. Arch. Janem Peštou zpracován stavebně-historický průzkum objektu. V letech 2016-2017 následně proběhl archeologický průzkum suterénu a přízemí věže a jejího okolí pod vedením archeologa Mgr. Michala Beránka z chebského muzea. V těsném sousedství věže byly odkryty pozůstatky hospodářských i obytných stavení, např. chlévní trakt s povalovými podlahami a koryty.

V letech 2016-2017 proběhla celková rekonstrukce bývalé tvrze. Hlavni vstup byl osazen novými okovanými dveřmi a v interiéru věže byly vestavěny dřevěná podlaží. Obvodové zdivo tvrze bylo dostavěno do původní výše a věž následně zastřešená provizorní nízkou sedlovou střechou. Stavební práce provedla stavební huť při hradu Hartenberg.

Popis objektu:

Gotická tvrz dnes již neznámého rozsahu. Zachována zůstala mohutná podsklepená dvoupatrová hranolová věž z lomového kamene na půdorysu asi 7,82 x 7,37 metru a šířce obvodového zdiva v přízemí 1,17 metru. Dříve bývala věž zastřešena vysokou strmou prejzovou valbovou střechou, dnes je kryta provizorní nízkou sedlovou střechou. Na jižní straně věže je prolomen obdélný vstup s valeně zaklenutým nadpražím, opatřený dochovanou hlubokou kapsou pro zasouvací závoru. Po levé straně vstupu je situováno pouze jedno štěrbinové okénko, osvětlující prostor přízemí. V plášti patra věže jsou středově situována v jižní, východní a severní stěně obdobná střílnová okénka, ve druhém patře je pak prolomeno po jednom střílnovém okénku ve středu každé strany věže.

Přízemí i jednotlivá podlaží bývaly plochostropé, opatřené trámovými stropy na ústupcích v síle obvodové zdi. Půdorys přízemí dosahuje rozměrů 5,60 x 5,15 metru. V jihozápadním koutě přízemí věže je situován vsup do sklepa. Pravoúhle zalomeným schodištěm se vstupovalo do valeně zaklenuté podzemní prostory o půdorysu 3 x 5,5 metru. Menší část valené klenby z lomového kamene je dnes propadlá.

Hlasování bylo ukončeno.

Pomezná - tvrz

Počet hlasů: 1158

 
 
 

Spojte se s námi na facebooku:

 
 
 
 
 
 
Hlasování stavby Karlovarskéjo kraje

Regionální stavební sdružení K.Vary
Stará Kysibelská 45
360 09 Karlovy Vary
tel: 603 732 876, 353 236 100
fax: 353 236 245
e-mail: rsskv@rsskv.cz