přeskočit k navigaci »

Lázně Kyselka

Historie památky

První písemná zmínka o využívání pramenů v úzkém chráněném lesnatém údolí řeky Ohře na okraji Doupovských hor na místě dnešní obce Kyselka (Geisshübl-Sauerbrunn) pochází z roku 1522 z balneologického spisu doktora Václava Payera, karlovarského lázeňského lékaře. V roce 1571 zmiňují prameny v Kyselce ve svých spisech lékaři Fabian Sommer a Georg Jandech. V letech 1614-1618 byla tzv. Buková Kyselka vyčištěna a ohrazena. Během 17. století předepisoval lékař Brunner Bukovou kyselku dokonce k pitné léčbě. Hrabě Hermann Jakob Černín tehdy povolil svým poddaným bezplatné užívání kyselky. Roku 1724 provedl doktor Friedrich Hoffmann z Halle první chemickou analýzu pramene a vzhledem k velmi pozitivním léčebným účinkům ji doporučil k užívání a exportu. Pravidelné stáčení a rozesílání Bukové kyselky v kameninových lahvích posléze zavedl nový držitel panství, hrabě Jan Josef Stiebar z Buttenheimu v roce 1793. Ve Vídni, v Praze a v Karlových Varech byly následně zřízeny prodejní filiálky zdejší kyselky. V této době se také uvádí první trvalé osídlení u pramenů v Kyselce. Roku 1798 karlovarští lázeňští lékaři Franz Damm a Bernard Mitterbacher provedli a zveřejnili důkladné analýzy kyselky. V roce 1829 koupila zboží Kyselka baronka Antonie von Neuberg. Její muž baron Wilhelm von Neuberg, který zde tehdy nechal postavit první restauraci, altánek nad pramenem a četné promenády, se stal zakladatelem zdejších lázní.

Poloha Kyselky v chráněném údolí řeky Ohře předurčila vývoj zdejších lázní jakožto lázní klimatických. Dobré předpoklady pro úspěšnou léčbu zajišťovalo přirozené lesní prostředí bez prachu, minerální prameny, zátiší bez silných větrných proudů a příjemná vlhkost vzduchu daná tokem Ohře. Roku 1844 byly v Kyselce postaveny objekty kolonády, lázeňského domu a syrovátkové léčebny. V roce 1846 vyšlo 1. vydání spisu o Kyselce od doktora Josefa Löschnera. Dne 23. srpna 1852 přijel do Kyselky z Karlových Varů řecký král Otto I. Na královu žádost bylo následně do Athén odesláno 450 lahví zdejší minerální vody. Se svolením panovníka byl poté hlavní pramen nazván jeho jménem Pramen krále Otty. Dne 23. září 1853 byla slavnostně otevřena nová kolonáda Ottova pramene, kterou projektoval architekt Gruber. V interiéru kolonády byla umístěna busta krále Otty I. Po polovině 19. století byla vybudována nová silnice z Karlových Varů do Kyselky, což vedlo ke zvýšení návštěvnosti lázní. V roce 1862 byl u kolonády Ottova pramene postaven nový lázeňský dům. V tomto roce Kyselka zaznamenala 38 lázeňských hostů a 7 324 návštěvníků. V roce 1867 se stal nájemcem Ottova pramene a prodejcem kysibelské kyselky obchodník s karlovarskou minerální vodou Heinrich Mattoni. Z Kyselky bylo rozesláno již na 331 449 lahví minerální vody. Roku 1868 se zavádí plnění vody do skleněných láhví, které jsou polepovány tištěnými papírovými etiketami se symbolem červeného lva a vyváženy do celého světa. Heinrich Mattoni následně roku 1873 zakoupil od hraběte Černína Ottův pramen a četné pozemky v Kyselce a současně se zvýšením vývozu zahájil velkorysou výstavbu lázní. Za Heinricha Mattoniho tak nastal plný rozvoj lázeňství.

Lázeňská sezóna trvala od 1. května do 30. září. Vedoucím lékařem lázní Kyselky byl tehdy doktor Gastl. Roku 1883 byla vystavěna budova vodoléčebného ústavu a prvním zdejším lékařem se stal doktor Kammerer. Téhož roku byla zřízena speciální léčebná vycházková trasa o 30 zastávkách v rozmanitě členěném terénu. V okolí Kyselky bylo na 12 km vycházkových cest. Dne 24. srpna 1884 byla, za osobní účasti zasloužilého lékaře, odhalena busta doktora Josefa Löschnera od pražského sochaře Thomase Seidana. Roku 1885 byla vystavěna budova inhalačního pavilónu. V letech 1894-1895 se uskutečnila výstavba vlastní elektrárny a železniční tratě z Vojkovic do Kyselky. Kyselka tak získala napojení na Buštěhradskou dráhu a tím i na evropskou železniční síť, což znamenalo oživení vývozu minerální vody. Statistika lázní zaznamenala 682 pacientů a 36 000 návštěvníků. V letech 1897-1901 byla postavena nová kolonáda Ottova pramene podle projektu vídeňského architekta Karla Haybecka. Na světové výstavě v Paříži získala Mattoniho kyselka velkou cenu Grant prix. Vyvezeno bylo tehdy již na 9 milionů lahví minerální vody.

Kolem roku 1900 mohla Kyselka svým hostům nabídnout rozmanité léčebné prostředky. Především pitnou kúru a vodoléčebné procedury se širokou škálou koupelových kúr v kyselce a rašelině. Ústav měl také gymnastické cvičební aparáty pro cvičební terapie, využívala se též gymnastika, masáže a elektroléčba. Dalším prostředkem byla plicní inhalační léčba. Existoval zde speciální pavilón pro vdechování teplé páry sycené výtažkem z jehličí. Nejvíce však byla využívána pohybová kúra na vycházkových stezkách. Mezi choroby léčené v Kyselce patřily choroby trávicího traktu, překyselení žaludku, špatné trávení, chronické nemoci střev, hemeroidy, choroby dýchacích cest, chronické katary hrtanu a průdušek, bronchitida, astma, záněty plicních hrotů a pohrudnice, kožní nemoci, nemoci krevního oběhu, srdeční slabost, chudokrevnost, dna, křeče, revmatismus, otylost, ledvinové kameny a písek, cukrovka, nervové nemoci, impotence, alkoholismus a ženské nemoci.

V letech 1902-1909 financoval Mattoni rozsáhlé moderní jímací práce na kysibelských zřídlech. Celou technicky náročnou akci řídil švýcarský inženýr Adolf Scherrer. V roce 1908 zaznamenala Kyselka 462 lázeňských hostů a 40 127 návštěvníků. Dne 14. května 1910 zemřel Heinrich Mattoni a pro Kyselku nastal den smutku. Pohřeb se konal v Karlových Varech. V dubnu 1914 byl v Kyselce odhalen pomník Heinricha Mattoniho od profesora Edmunda von Hellmera.

Dvě světové války zavinily obecně úpadek lázeňství po celé republice. Až do roku 1945 bylo rozesilatelství kysibelské vody v majetku akciové společnosti Heinrich Mattoni AG. Po druhé světové válce byl však podnik zestátněn a provozován jako závod karlovarské firmy Západočeská zřídla - firma Mattoni. V lázních, které hned po roce 1945 byly dávány postupně do pořádku, byla dne 1. května 1946 zahájena lázeňská sezóna. V roce 1947 měly Lázně a zřídla světovou pověst. Roku 1960 byly lázně přeměněny na dětskou lázeňskou léčebnu a poté sloužily jako léčebné preventivní zařízení pro děti a mládež z pánevních oblastí severozápadních Čech. Ke dni 1. ledna 1992 byla rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví uzavřena Dětská léčebna a Kyselka tak zcela ztratila funkci lázní. V roce 1992 byly bývalé lázně v Kyselce Fondem národního majetku ČR neúspěšně zprivatizovány a od této doby chátrají. Bývalé lázně poté mnohokrát změnily majitele. Ani jeden z vlastníků však nabyl schopen zachránit nebo alespoň zabezpečit proti další devastaci.

Architektura památky

Lázně Kyselka tvoří komplex bývalých městských lázeňských a provozních budov, jejichž celkový architektonický výraz určuje romantické pojetí s dekorativně vyřezávanými a hrázděnými konstrukcemi. K jímání Ottova pramene vedla z provozních budov lanová dráha na přepravu lahví k expedici. V lázeňském parku byl v tomto pojetí postaven kolem roku 1880 picí pavilon (Trinkhalle) vrcholící mohutnou střední věží a dvěma postraními věžičkami. V letech 1897 - 1898 byla podle projektu vídeňského architekta Karla Haybecka postavena Mattoniho vila (Zámecký hotel). Svah pod kolonádou Ottova pramene, postavenou v letech 1897-1901 podle projektu vídeňského architekta Karla Haybecka, dostal romantickou úpravu s jeskyní a jezírky, z nichž voda přepadávala kaskádami vodopádů. Na skalnatém ostrohu byla roku 1884 vystavěna pseudorománská kaple sv. Anny. Na vrchu Bučina byla někdy kolem roku 1880 postavena kamenná rozhledna, která se stala cílem vycházek lázeňských hostů. Areál lázní doplňují objekty Vilemínina dvora, Švýcarského dvora v alpském stylu a Jindřichova dvora. Všechny tyto stavby dokumentují éru vrcholného rozkvětu firmy Mattoni z let 1880–1900.

Současnost památky

Větší část velmi zchátralého areálu lázní Kyselka je dnes v majetku společnosti CTS Duo s. r. o. Větší část pozemků Kyselky a několik historických budov však vlastní Karlovarské minerální vody, které nesou jméno hlavní postavy dějin lázní, Mattoniho. Budovy v havarijním stavu jsou alespoň částečně zabezpečeny proti vstupu, nadále však chátrají a mnoho objektů je odsouzeno k demolici.

Hlasování bylo ukončeno.

Lázně Kyselka

Počet hlasů: 2098

 
 
 

Spojte se s námi na facebooku:

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Hlasování stavby Karlovarskéjo kraje

Regionální stavební sdružení K.Vary
Stará Kysibelská 45
360 09 Karlovy Vary
tel: 603 732 876, 353 236 100
fax: 353 236 245
e-mail: rsskv@rsskv.cz