přeskočit k navigaci »

Kreuzingerova lidová knihovna Cheb

Historie objektu:

Významný chebský měšťan, spolumajitel zdejších Fischerových strojíren Ing. Dominik Kreuzinger ve své závěti ze dne 15. srpna 1902 odkázal částku 400 000 korun na zřízení lidové knihovny ve městě Cheb (Eger). Podle vůle zakladatele měla být lidová knihovna samostatným vzdělávacím ústavem pro všechny vrstvy německého obyvatelstva.

Po Kreuzingerově smrti dne 21. dubna 1903 byla proto vypsána veřejná architektonická soutěž na podobu budovy budoucí knihovny, ve které se sešlo 38 návrhů. Porota dne 21. října 1906 vybrala vítězný projekt vídeňského architekta Ferdinanda Glasera, který však nebyl patrně pro svou finanční nákladnost nakonec realizován. Druhé místo bylo přiděleno projektu berlínských architektů Wilhelma Ratze a Josefa Störbla a třetí cenu porota udělila architektonické kanceláři Kühn & Fanta z Liberce.

V roce 1907 následně získala nadace za pomoci tehdejšího chebského starosty Dr. Gustava Gschiera reprezentativní stavební pozemek v klidné lokalitě za městskými hradbami v blízkosti městského divadla na rohu ulic Hradební a Obrněné brigády. Vypracováním detailních plánů podle návrhu neznámého autora byl nakonec pověřen teplický architekt Max Loos z Losinfeldu. Samotná stavba reprezentativní secesní budovy knihovny proběhla v letech 1909 - 1910 pod vedením chebského stavitele Franze Krause. Slavnostní otevření Kreuzingerovy lidové knihovny se uskutečnilo dne 12. února 1911 za velké účasti obyvatel.

Kreuzingerova lidová knihovna s prostornou čítárnou, přednáškovým sálem pro 300 lidí s vlastním projektorem, místností pro porady a velkou místností pro knihy s halou a půjčovnou se stala po svém otevření vedle divadla dalším kulturním centrem Chebu. Zavedeny byly pravidelné přednáškové cykly z nejrůznějších oblastí vědy, vlastivědného výzkumu, umění a pořádány byly pravidelné literární pořady a hudební a pěvecká představení. Na počátku 30. let 20. století bylo ve vkusně a účelně zařízené čítárně knihovny vyloženo 44 novin všech stranických směrů a 56 časopisů. V knihovně bylo tehdy na 15 380 svazků z oblasti krásné literatury a ze všech oblastí vědy a rovněž i hudební díla. V roce 1931 činil počet zapsaných čtenářů více než 2 500 a 72 000 vypůjčených knih.

Dne 28. října 1946 byla knihovna otevřena jako česká veřejná městská knihovna. K dispozici bylo zhruba 75.000 německých knih z různých svozů a konfiskátů, které se vytřiďovaly, a pouze 341 knih českých. Ke konci roku měla knihovna 118 čtenářů a 622 výpůjček. V roce 1951 byla poté ustanovena nově jako okresní knihovna. V letech 1957-1960 knihovna vykonávala funkci krajské knihovny pro tehdejší Karlovarský kraj. V letech 1966-1968 proběhla adaptace přednáškového sálu v prvním patře budovy na půjčovnu pro dospělé. V roce 1992 se knihovna vrátila k názvu "Okresní knihovna".

Od 1. ledna 2003 se zřizovatelem knihovny stalo město Cheb. V roce 2009 byla provedena rekonstrukce půjčovny pro dospělé, která byla tehdy vybavena rovněž novým nábytkem a počítači. Roku 2010 byla poté rekonstruována studovna a čítárna. V průběhu roku 2011 byla provedena rekonstrukce oddělení pro děti.

V letech 2012-2014 přistoupilo město Cheb k celkové rekonstrukci vlastní historické budovy knihovny. V průběhu roku 2012 byly restaurovány okenní výplně a vstupní dveře. V roce 2013 následovaly opravy vnější fasády objektu. V roce 2014 poté proběhla obnova vnitřní výmalby včetně restaurování secesních štukových dekorů a fládrování zárubní dveří do původní podoby. Nad krbem ve vestibulu byla znovu osazena pamětní deska Dominika Kreuzingera.

Popis objektu:

Jedná se o samostatně stojící pseudobarokní patrovou budovu se secesní výzdobou na obdélném půdorysu, krytou plechovou mansardovou střechou. Architektonické řešení fasády objektu je z každé strany budovy řešeno jedinečně. Asymetrické hlavní jižní průčelí budovy, obrácené do ulice Obrněné brigády, je zvýrazněno vystupujícím širokým rizalitem s barokizujícím štítem. Nad okny v patře je ve zdobném štukovém rámci situován nápis: „DOM. KREUZINGER·S VOLKS-BÜCHEREI 1909". V levé části průčelí je v patře situován rozměrný štukový figurální reliéf s alegorickými postavami v životní velikosti, zobrazující předávání nesmrtelných děl básnických mistrů lidem.

Západní průčelí budovy, obrácené do Hradební ulice, je v celé šíři završeno zprohýbaným barokizujícím štítem s mohutnou nasazenou římsou a členěným oválným oknem v ose se štukovou výzdobou. V přízemí vystupuje z fasády půlkruhový arkýř, který v patře ukončuje kamenná balustráda balkónu, vyneseného na dekorativních polosloupech.

Vstupní východní průčelí budovy, obrácené do zahrady, je zvýrazněno v pravé části vystupujícím rizalitem, na který v přízemí navazuje předsunutá prostorná krytá předsíň se širokým schodištěm s kamennou balustrádou. Architektonicky zcela odlišné asymetrické zadní severní průčelí budovy s anglikanizujícími vlivy je zvýrazněno dvojicí vystupujících rizalitů. Celé patro včetně štítů je zdobeno iluzivním hrázděním. Průčelí je členěno vertikálně s kontrastem odstupňovaných hmot jednotlivých rizalitů.

Vnitřní účelné a přehledné dispoziční řešení jednotlivých místností budovy zůstalo zachováno, pouze funkční využití jednotlivých prostor bylo změněno podle potřeb odpovídajících současnému provozu knihovny. Z předsíně se širokým zádveřím vstupuje do vestibulu, z něhož vede po pravé straně mramorové schodiště do patra. Při protilehlé stěně je situován mramorový krb a nad ním osazena pamětní deska Dominika Kreuzingera z roku 1911.


Za vestibulem se vcházelo přímo do půjčovny, z které byl přístupný prostorný sál o ploše 120 m² s přehledně uspořádanými regály s knihami. Na sál navazovala dobře osvětlená čítárna se čtenářskými stoly a oddělenými stěnami. V 1. patře byl situován velký přednáškový sál pro 300 posluchačů. V suchém a dobře osvětleném suterénu byly náhradní prostory pro uložení knih, přístupné přímo z knižního sálu v přízemí.

Hlasuj pro:

Kreuzingerova lidová knihovna Cheb

Počet hlasů: 247

Hlasuj:

 

Odesláním formuláře souhlasíte s pravidly hlasování.

 
 
 

Spojte se s námi na facebooku:

 
 
 
 
Hlasování stavby Karlovarskéjo kraje

Regionální stavební sdružení K.Vary
Stará Kysibelská 45
360 09 Karlovy Vary
tel: 603 732 876, 353 236 100
fax: 353 236 245
e-mail: rsskv@rsskv.cz