přeskočit k navigaci »

Kostel sv. Anny v Sedleci

Historie památky

Osada Sedlec (Zettlitz) je poprvé připomínána v roce 973 spolu se vznikem pražského biskupství. Jeho obnovená zakládací listina se zachovala v opise v listině od císaře Jindřicha III. z roku 1086, která se zmiňuje i o župě sedlecké. Už tehdy se uvádí Sedlec jako děkanství s kostelem asi z roku 900. Že Sedlec byl sídlem župy v 10. až 12. století dokazují četné listiny, hovořící o „provincia sedlcensis„. V roce 980 byl Sedlec povýšen na arciděkanství. Roku 1212, za vlády Přemysla Otakara I., byla provincie Sedlec opět v českém držení. Král Václav I. v roce 1240 předal sedleckou a církevní oblast řádu křížovníků s červenou hvězdou. Původní kostel se však nezachoval a ani jeho poloha není známa. Kolem roku 1290 byl postaven nový gotický kostel z lomového zdiva, který stával v místech nynějšího kostela nedaleko návsi uprostřed obce. Jeho jediným pozůstatkem je dnes zbytek lomené klenby v sakristii. Nejpozději v roce 1480, pravděpodobně však mnohem dříve, vznikla dřevěná soška sv. Anny Samétřetí, která se poté stala sochou milostnou, k níž putovali věřící. V letech 1655-1672 vedl zdejší duchovní správu Kašpar Haas, první katolický farář po katolické restauraci a obnovitel sedleckých poutí. Roku 1677 byla ke starému gotickému kostelu přistavěna postranní kaple. V roce 1694 putovaly k sošce sv. Anny davy věřících v takovém množství, že pražská konsistoř prohlásila dekretem ze dne 20. dubna 1694 kostel v Sedleci kostelem poutním. Roku 1698 byl vytvořen ostrovským sochařem Martinem Möcklem nový hlavní oltář kostela, který byl vyzdoben malířem Johannem Carlem Schnäbrichem z Jáchymova. V roce 1704 vzniklo ke cti sv. Anny Svatoannenské bratrstvo, založené farářem Kašparem Lorenzem, které mělo hojně členů i v cizině, vlastní majetek a svoje účty. Dne 19. června 1721 navštívila kostel v Sedleci císařovna Alžběta Kristina, manželka císaře Karla VI., která se právě léčila v Karlových Varech se svou čtyřletou dcerou Marií Terezií. Kostel navštívila ještě jednou v roce 1732 za doprovodu samotného císaře. Počátkem 18. století již nebyl starý gotický kostel schopen pojmout všechna procesí, která na sv. Annu do Sedlce přicházela. Dne 26. dubna 1737 proto zdejší farář Franz Anton Plank zaslal patronu kostela, markraběti Ludwigu Gaorguovi z Badenu v Rastattu, žádost o výstavbu nového kostela v Sedleci. Žádost byla nakonec po několika jednáních schválena. Již na jaře roku 1738 začal být lámán stavební kámen v nedalekém kamenolomu a bylo započato se stavbou presbytáře na místě strženého kostela. Samotná stavba nového barokního poutního kostela sv. Anny poté probíhala v letech 1738-1745 podle plánu neznámého autora, který zjednodušil nákladný návrh od Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Stavitelem kostela byl Johann Smyd (Schmidt) z Útviny, který je zde potvrzen smlouvou ze dne 2. dubna 1738. Celá stavba stála tehdy 12 384 zlatých a 52 krejcarů. V církevním archivu se dochoval originál plánu stavby. Udivující jsou velké rozměry nového kostela, když je známo, že k roku 1750 žilo v Sedleci pouze 250 obyvatel. Úkolem stavitele tedy jistě bylo vytvořit rozměrný poutní chrám, jež by pojal všechna procesí, která na sv. Annu do Sedlece přicházela. Kostel byl vysvěcen sv. Anně Samotřetí. Ještě v poslední zprávě z průběhu stavby z roku 1746 se ukládalo panskému staviteli Johannu Smydovi dokončit střechu kostela. V roce 1836 byl zrušen starý obezděný hřbitov, který se původně rozkládal kolem kostela. Pamětní zápis uvádí, že u příležitosti tradiční pouti u sv. Anny v Sedleci 24. července 1949 se zúčastnil tehdejší ministr národní obrany a pozdější prezident, armádní generál Ludvík Svoboda, který se zvěčnil svým podpisem.

Počátkem 21. století byl kostel již v havarijním stavu. V kostele byly propadlé klenby. Strop i stěny kostela nasákly vlhkostí od deště pronikajícího do kostela rozpadající se střechou a vytlučenými okny. Všude ležela suť a nánosy trusu od holubů hnízdících na každé římse či trámu. Náklady na celkovou opravu kostela se tehdy odhadovaly na asi 30-40 milionů Kč.

Architektura památky

Kostel sv. Anny je jednolodní obdélná barokní stavba s presbytářem na půdorysu na šířku postaveného obdélníka, uzavřeného segmentem, krytý valbovou střechou s polygonální sanktusovou věžičkou. Loď je doplněna dvěmi příčnými trakty, rozpoznatelnými v zastřešení kostela. Jeden obsahuje postranní místnosti pro křestní kapli a protější vchod na emporu s varhany. Druhý trakt ukrývá po stranách presbytáře sakristie a nad nimi oratoře. Pohledově vyvinuté východní trojosé průčelí s hranolovou věží s poněkud nízko položenou barokní cibulovou bání s lucernou v ose je završeno štítem a členěno pilastry s ornamentálními hlavicemi. Široké rozšířené hlavní západní vstupní průčelí se středovým rizalitem a obdélným vchodem v ose je členěno rámci v omítce, stejně jako boční stěny kostela. Podélné stěny kostela jsou prolomeny na každé straně třemi vysokými obdélnými okny, uzavřenými nahoře i dole profilovaným segmentem.

Presbytář kostela je sklenut plackou a konchou, sakristie zaklenuta valenou klenbou s výsečemi, oratoře s vypnutým kuželkovým parapetem zaklenuty valeně. Do sakristií vedou kamenné pravoúhlé profilované portály s dekorativními římsovými supraportami. Nad sakristiemi se do presbytáře otevírají dvě empory s barokními poprsími zábradlí. Triumfální oblouk je nesený bočními polosloupy a svazky pilastrů. Loď je, při triumfálním oblouku s okosenými nárožími s nikami, zaklenuta čtyřmi nestejně širokými poli ploché omítnuté dřevěné valené klenby s výsečemi na pásech, sbíhajících se na přeložené pilastry s korintskými hlavicemi. Vnitřní stěny kostela jsou opatřeny bohatou štukovou výzdobou, která je zejména působivá ve vítězném oblouku kněžiště. Původní nástropní fresková výzdoba od El. Dollhopfa z let 1740-1750 byla znehodnocena přemalbou.

Vnitřní zařízení kostela je barokní z doby kolem poloviny 18. století. Hlavní oltář s bohatou sloupovou portální architekturou pochází z roku 1748 od truhlářského mistra Tschammerhölla z Ostrova. V nice nástavce oltáře je umístěna hodnotná středová 1,3 m vysoká gotická socha milostivé sv. Anny Samétřetí, oděná ve staré brokátové šaty, která vznikla nejpozději v roce 1480. Soška byla nově polychromována a pozlacena kolem roku 1900. Plastika představuje sv. matku Annu jako počestnou ženu staršího věku, která nese na levé ruce Ježíška, na pravé Marii rovněž v dětském věku. Dřevěné korunky na jednotlivých postavách jsou mladšími doplňky. V presbytáři je ještě jednoduchý barokní oltářík s kopií obrazu Panny Marie Pomocné. Při triumfálním oblouku jsou ve zkosených rozích umístěny dva postranní barokní oltáře Srdce Páně a Panny Marie. Dvoukřídlé barokní varhany od neznámého autora z roku 1754 s pozdějšími úpravami na západní empoře jsou zcela zachovalé, zdobené bohatým rokokovým ornamentem. Varhany slohově velmi ladně zapadají do prostoru chrámu. Rozměrný obraz Nanebevzetí Panny Marie zdobí stěnu kostelní lodi.

Současnost památky

Dne 4. 11. 2004 vzniklo z iniciativy současného předsedy sdružení Aloise Kůrky a jeho přátel Občanské sdružení na záchranu kostela sv. Anny v Sedleci. Hned následující měsíc byly se souhlasem správce farnosti Vladimíra Müllera zahájeny první záchranné práce. Dosud byly kompletně opraveny střecha a krov kostela. Voda ze střechy odtéká do veřejné kanalizace. Do dálky září nově opravená báň věže se zlacenou makovicí a křížem na jejím vrcholu. Třešničkou na dortu jsou pak znovuzprovozněné věžní hodiny, které po mnoha letech opět ukazují a odbíjejí čas. V interiéru je pak nejpatrnější opravená stopní klenba severní části hlavní lodě kostela, která byla ještě před pár lety samá díra a hrozilo jí zřícení.

Občanské sdružení také pravidelně pořádá benefiční koncerty ve prospěch obnovy kostela, díky nimž se kostel sv. Anny v Sedleci zviditelnil. Za svou práci získalo sdružení v roce 2010 v anketě Osobnost Karlovarského kraje ocenění Nezisková organizace desetiletí.

Hlasování bylo ukončeno.

Kostel sv. Anny v Sedleci

Počet hlasů: 243

 
 
 

Spojte se s námi na facebooku:

 
 
 
 
 
Hlasování stavby Karlovarskéjo kraje

Regionální stavební sdružení K.Vary
Stará Kysibelská 45
360 09 Karlovy Vary
tel: 603 732 876, 353 236 100
fax: 353 236 245
e-mail: rsskv@rsskv.cz