přeskočit k navigaci »

Klášter Teplá

Původně románský klášter založil v roce 1193 vladyka Hroznata na břehu řeky Teplé ve spoře obydleném území v Tepelské vrchovině. Do kláštera poté pozval premonstrátské řeholníky z kláštera na Strahově. V letech 1197 - 1232 byl vystavěn románský klášterní kostel Zvěstování Páně. Během staletí byl klášter devastován ničivými požáry i válečnými útrapami. V letech 1689 - 1721 proběhla za opata Raimunda II. Wilferta celková barokní obnova klášterního areálu, kterou provedl Kryštof Dienzenhofer. V roce 1950 byl klášter zrušen a areál poté sloužil jako kasárna lidové armády. Roku 1990 byl nakonec zdevastovaný klášterní areál navrácen řádu premonstrátů. V letech 2009 - 2015 přistoupila Kanonie premonstrátů Teplá k rozsáhlé rekonstrukci celého areálu premonstrátského kláštera v Teplé.

Historie objektu

Původně románský klášter založil v roce 1193 vladyka Hroznata na břehu řeky Teplé ve spoře obydleném území v Tepelské vrchovině. Hroznata se účastnil III. křížové výpravy, od které byl papežem Celestinem III. dispensován. Jako kompenzaci slíbil založit klášter. Ke klášteru proto pozval premonstrátské řeholníky z kláštera na Strahově. Sám se nakonec stal členem řádu, jako zakladatel však i nadále spravoval klášterní majetek. Na jedné z kontrolních cest po hranicích panství byl zajat loupeživými rytíři a nakonec zemřel roku 1217 mučednickou smrtí.

V letech 1197 - 1232 byl vystavěn románský klášterní kostel Zvěstování Páně, který byl dne 20. června 1232 slavnostně vysvěcen za účasti českého krále Václava I. V důsledku morové epidemie byl ale vzkvétající klášter v roce 1380 opuštěn, následně se poté v kraji začali usidlovat němečtí kolonisté. Během husitských válek byl klášter ušetřen, roku 1467 byl však opevněný klášterní areál, jehož větší část byla vystavěna ze dřeva, pobořen Jindřichem z Plavna a následně musel být obnoven. Původní příkop s valem byl nahrazen vysokou hradební zdí se střílnami a ochozem. V letech 1571, 1581 a 1611 byl klášter poškozen ničivými požáry.

Během třicetileté války byl klášter vydrancován vojsky krále Friedricha Falckého a v letech 1641 a 1648 Švédy. V letech 1689-1721 proběhla za opata Raimunda II. Wilferta celková barokní obnova klášterního areálu, kterou provedli stavitel Kryštof Dienzenhofer a polír Wolfgang Braunbock. Vystavěn byl nový konvent, upraven interiér klášterního kostela. V 18. století se klášter stal politickým, hospodářským i kulturním centrem celého okolí. Ve druhé polovině 18. století a na počátku 19. století probíhaly další stavební úpravy a výzdoba klášterního areálu. V letech 1902 - 1910 bylo za opata Gilberta Helmera při severní stěně klášterního kostela stavitelem Krausem z Chebu vystavěno nové pseudobarokní křídlo knihovny a muzea podle plánu architekta Josefa Schaffera z Mariánských Lázní.

Během 2. světové války byl v klášteře vybudován zajatecký tábor a zřízena porodnice, v roce 1945 byl poté krátce vojensky obsazen. V roce 1946 byli nuceně vysídleni němečtí řeholníci. Ke klášteru byl následně dosazen administrátor ze Strahova, převorem se stal P. Heřman Josef Tyl. V roce 1950 nakonec došlo ke zrušení kláštera. Znárodněný areál poté sloužil jako kasárna Československé lidové armády. Od roku 1958 byly klášterní kostel, knihovna a muzeum zpřístupněny veřejnosti k prohlídkám. Po odchodu armády v roce 1978 objekty zrušeného kláštera nadále chátraly. Roku 1990 byl nakonec zdevastovaný klášterní areál navrácen řádu premonstrátů. Opatem byl zvolen Heřman Josef Tyl. Řeholníci hned přistoupili k nutným opravám kláštera.

V letech 2009 - 2015 přistoupila Kanonie premonstrátů Teplá k rozsáhlé rekonstrukci celého areálu premonstrátského kláštera v Teplé s celkovým nákladem 500 000 000 Kč za přispění z rozpočtu Evropské unie ve výši 425 000 000 Kč. Stavební práce byly zahájeny dne 1. dubna 2009, jejich dokončení je plánováno na 30. června 2015.

Popis objektu

Ohrazený klášterní areál nepravidelného, takřka kruhového půdorysu je chráněný na východní a severní straně řekou Teplou. V západní části areálu je situována raně barokní brána z 2. poloviny 17. století s hranolovou věží s připojeným křídlem hospodářských budov.

Uprostřed klášterního okrsku se nachází klášterní kostel Zvěstování Páně. Významná románsko-gotická trojlodní sálová stavba s dvouvěžovým průčelím, příčnou lodí, pětiboce zakončeným gotickým presbytářem a dvěma obdélnými, apsidou zakončenými bočními kaplemi po východní straně ramen příčné lodi. Hlavní západní průčelí kostela z přitesaných kvádříků je zvýrazněno pseudorománským portálem. V tympanonu je umístěna mozaiková kopie Raffaelovy Sixtinské madony, na štítě pak sochy sv. Augustina, sv. Norberta a bl. Hroznaty. Klenby a stěny kostela jsou zdobeny pozdně barokními freskami z let 1754 - 1756 od malíře Eliase Dollhopfa z Horního Slavkova. Barokní vnitřní zařízení kostela pochází z doby opata Hieronymuse Ambrose. Jednotná sochařská výzdoba byla vytvořena v dílně Ignáce Platzera v letech 1750 - 1761.

Při jižní straně klášterního kostela jsou situovány patrové barokní budovy prelatury a konventu kolem dvou obdélných nádvoří. V přízemí prelatury se nachází refektář. Stěny jsou zdobeny bohatou iluzivní architektonickou malbou, štukovou výzdobou s figurálními i ornamentálními motivy a freskami od malíře Maura Fuchse z Tirschenreuthu z roku 1816. Na východní stěně je zavěšen Fuchsův monumentální nástěnný obraz Poslední večeře. Při severní stěně je situováno lektorium z růžového umělého mramoru se štukovými rámy od J. Hennevogela z 2. poloviny 18. století. V patře objektu je situován tzv. Modrý sál, krytý stropem se štukovou výzdobou a freskami od malíře Maura Fuchse z roku 1816. Sál je zařízen ve stylu empíru. V přízemí konventu se nachází kapitulní síň, zdobená na klenbě freskami od malíře Antona Wallera z roku 1913. Řezbářskou výzdobu dřevěného obložení stěn vytvořil v roce 1914 řezbář Ferdinand Stuflesser ze St. Ulrichu. V prvním patře konventu se nachází oratorium, zdobené nástropními malbami a obrazy od malíře Maura Fuchse z 1. čtvrtiny 19. století.

Při severní straně klášterního kostela je symetricky připojen pseudobarokní trakt nové knihovny a muzea z let 1902-1910. Dvoupatrový hlavní sál klášterní knihovny s dvěma galeriemi je zdobený nástropními freskami od Karla Krattnera a štukovou výzdobou s alegorií věd. Dubové skříně na knihy s bustami devíti posledních opatů vytvořil pražský truhlář Rohrs. Klášterní knihovna, druhá největší této kategorie v Čechách, obsahuje více než 100 000 svazků, včetně 1149 rukopisů. V klášterní knihovně je umístěn významný soubor středověkých rukopisů od 9. století.

Na prostranství před západním průčelím klášterního kostela stojí raně barokní sýpka z roku 1680, barokní sousoší Kalvárie z roku 1710 a kamenná barokní kašna z roku 1713 od chebského sochaře Johanna Karla Stülpa. V koutu ohradní zdi v severozápadní části areálu se nachází barokní letohrádek z 18. století. V jihozápadním rohu areálu je situována skupina bývalých hospodářských budov - mlýn, pivovar, jatky. Východně a severovýchodně od kostela se rozkládá anglický park z roku 1903, který vznikl rozšířením původní klášterní zahrady.

Hlasování bylo ukončeno.

Klášter Teplá

Počet hlasů: 375

 
 
 

Spojte se s námi na facebooku:

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Hlasování stavby Karlovarskéjo kraje

Regionální stavební sdružení K.Vary
Stará Kysibelská 45
360 09 Karlovy Vary
tel: 603 732 876, 353 236 100
fax: 353 236 245
e-mail: rsskv@rsskv.cz