přeskočit k navigaci »

Hřebeny - hrad a zámek Hartenberg

Hřebeny - duben 2017

Historie objektu

Původně románský hrad Hartenberg byl založen na konci 12. století ministeriálním rodem pánů z Hartenberga při důležité erfurtské cestě ze Saska a Durynska do Čech na strmé skalnaté ostrožně mezi říčkou Svatavou a Dolinským potokem severně nad dnešní vsí Hřebeny (Hartenberg). První písemná zmínka o zdejším hradu pochází z roku 1214, kdy se po něm psal jistý Habart z Hartenberga. Ve 14. století se stal hrad Hartenberg českým královským lénem, spravovaným loketskými purkrabími.

V první polovině 15. století byl celý hradní areál goticky upravován. Roku 1426 obležen, dobyt a vypleněn husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic. V 50. letech 15. století držel Hartenberg leník Albrecht Maleřík, který z hradu podnikal loupeživé výpravy do kraje. Roku 1459 byl proto hrad Hartenberg opět obležen a vypleněn chebskými měšťany a jejich oddíly. Zpustlý hrad po opakovaném dobývání musel být poté opravován a následně rozsáhle pozdně goticky až raně renesančně přestavěn. Roku 1467 byla Matesem Šlikem ve druhém patře paláce zřízena hradní kaple sv. Tří králů, kterou následně vysvětil míšeňský biskup Dietrich.

Hrad Hartenberg zůstal komorním majetkem až do konce 16. století, kdy jej roku 1597 odkoupil v dražbě jako dědičné panství Jindřich Domináček z Písnice. Počátkem 17. století za Jindřicha z Písnice započala postupná rozsáhlá přestavba původního hradu na pohodlný renesanční zámek. Během třicetileté války však již roku 1620 obsadila Hartenberg povstalecká vojska pod velením stavovského vojevůdce Mansfelda. Během tažení bavorské armády, vyslané Fridrichem Falckým, pod vedením císařského velitele Tillyho, provádějícím v Loketsku na jaře roku 1621 rozsáhlou protiofenzivu, byl však zámek Bavory dobyt a vyplundrován. Během dobývání utrpěl zámecký areál velké škody, takže ještě ve 40. letech 17. století byl označován jako pustý.

Zřejmě již v 50. letech 17. století bylo poté přistoupeno k obnově zpustlého zámku. Roku 1668 však zdejší zámek postihl rozsáhlý požár a následná barokní obnova, během které zámecký areál získal konečnou podobu a rozsah, trvala až do roku 1688. Roku 1791 získali panství Hartenberg Aueršperkové. Od roku 1815 žil na zámku nejvyšší zemský komoří a uznávaný přírodovědec hrabě Josef Karel Aueršperk, který zde vybudoval bohatou zámeckou knihovnu. V letech 1819-1823 na zdejším zámku pobýval jeho přítel a spolupracovník, básník Johann Wolfgang von Goethe. Za Aueršperků byly upraveny vnitřní prostory paláce včetně zámecké kaple a odstraněny téměř všechny zbytky gotického opevnění. Roku 1901 poté Hartenberg přešel do držení šlechtického rodu Kopalů, kteří poté vlastnili zdejší statek až do roku 1945.

Po konci 2. světové války byl zdejší zámecký areál znárodněn a převeden do správy Státních statků a lesů v Sokolově. V následujících letech byl odvezen mobiliář zámku včetně rozsáhlé zámecké knihovny a archivu. V areálu následně sídlilo Horské pastvinářské družstvo, později Statní statek Hřebeny, který bývalý zámek však od roku 1965 užíval jako sýpku a skladiště. V neudržovaném objektu se nakonec pod vahou obilí a brambor začaly propadat stropy a zámek postupně značně zchátral. V letech 1979-1980 byl skupinou dobrovolníků podniknut pokus o záchranu objektu, jejich činnost jim byla však nakonec úřady zakázána.

Opuštěný nehlídaný areál se stále častěji stává cílem nájezdů zlodějů a vandalů. V červnu 1985 byl na několika místech úmyslně založen požár a zdejší zámek zcela vyhořel. Následně se dokonce uvažovalo o celkové demolici poškozeného objektu. Další požár vypukl v roce 1991 ve zámecké věži. Po neúspěšné privatizaci na počátku 90. let odkoupil zdevastovaný areál hradu a zámku Hartenberg v roce 1997 nakonec soukromý majitel Bedřich Loos, který se snaží s pomocí četných dobrovolníků areál zachránit za pomoci původních technologií. V roce 2016 získala příjkladná obnova hradu a zámku Hartenberg prestižní ocenění Patrimonium pro futuro Národního památkového ústavu.

Popis objektu:

Původně románský hrad z konce 12. století, vystavěný na strmé skalnaté ostrožně mezi říčkou Svatavou a Dolinským potokem spadající za tří stran do údolí a spojené pouze na západní straně úzkou převlakou s náhorní plošinou. Tato stavební fáze byla doložena během archeologického průzkumu nálezem románského bosovaného kvádru, charakteristického prvku štaufské hutě.

Během 13. století byl hrad goticky přestavěn na hrad bergfritového typu s dominantní vysokou obrannou věží s nepravidelně oblým čelem, stojící na skalce, představující nejvyšší bod staveniště, která původně patrně ovládala přístupovou komunikaci. Věž doplňoval mimořádně rozsáhlý dvoutraktový palác, založený ve dvou úrovních na skalní ostrožně. V nejnižším podlaží objektu se dochovaly mohutné kamenné valené klenby a polokruhový portálek. Gotická valená klenba se zachovala i  v prvním poschodí. Palác býval podsklepen. Masivní gotické zdivo středověkého hradu se dochovalo až do výše druhého poschodí dnešního paláce. Původní podoba a zástavba předhradí situovaného za vlastním jádrem není známá. Uprostřed dvora hrad doplňovala do skály tesaná, 23 metrů hluboká studna.

Ještě během 14. století získal palác dnešní rozměry a byl tehdy patrně doplněn hrazeným parkánem, obíhajícím celou dispozici. Při opravách po dobývání v letech 1426-1459 a následné velkorysé šlikovské pozdně gotické až raně renesanční přestavbě začal být zaplňován severozápadní parkán novou hradní zástavbou. Tehdy bylo vyneseno druhé patro paláce s dvoulodní hradní kaplí sv. Tří králů z roku 1467 se třemi oltáři, sklenutou šesti poli křížových hřebínkových kleneb na dva středové sloupy a svorníky. Na tabernáklu z roku 1520 stávala socha Panny Marie, později po požáru v roce 1668 ohořelá a černá. Lomená okna kaple bývala malovaná s biblickými výjevy.

Zlepšeno bylo tehdy rovněž opevnění hradu. Přístupovou cestu z planiny chránila bašta, od níž vedl násep k příkopu vytesanému ve skále. Za ním byla brána se zvedacím mostem, upravená kolem roku 1580. Obranyschopnost byla zvýšena doplněním vnějšího ohrazení parkánu za branou okrouhlými baštami. Za hlavní branou stávala vnitřní brána a čtverhranný hlavní dvůr s hospodářskými budovami s vodní nádrží.

Během 17. až 19. století byl původní hrad přestavěn na rozsáhlý pohodlný renesanční později barokní zámek. Počátkem 17. století byl k východní části starého paláce přistavěn dvouposchoďový trakt s hřebínkovou klenbou v přízemí a při severovýchodním nároží paláce vynesen nový schodišťový přístavek. Konečnou podobu a rozsah získal zámek za barokní rekonstrukce v roce 1688. Věž zámku byla nově zastřešena, přistavěn správcův byt, vyneseno třetí patro paláce, který dostal novou renesanční fasádu s vysokými příčně a podélně dělenými štíty s volutami. V letech 1837-1839 byly upraveny vnitřní prostory paláce, stržena vstupní brána a vnější hradební zeď včetně bašt a kulaté, původně dělové věže, zasypán příkop a u bývalých kanceláří správy panství a bytu správce byla vystavěna patrová klasicistní budova správy panství. Roku 1841 byla pokryta střecha zámku šindelem a rozšířeny zámecké schody. Rozsáhlejší úprava zámku proběhla roku 1871, která se projevila především v interiérech paláce.

Dvoutraktový barokní palác obsahující gotické a renesanční zdivo, na jedné straně patrový, na druhé třípatrový, krytý sedlovou střechou s vysokými renesančními, příčně i podélně členěnými trojúhelníkovými volutovými štíty. V prostorách paláce se nacházela původní gotická kaple sv. Tří králů. Do třetího patra vedly široké světlé schody k velkému obdélnému rytířskému sálu s uměleckými nástropními malbami ze 17. století s loveckými a bitevními scénami a erby starých držitelů zámku. K paláci připojeno nižší, stavebně mladší, nepravidelné křídlo spojující objekt s věží. Střecha věže byla završena hrázděnou nadstavbou s krovem, třemi báněmi a dvěma lucernami a na věži umístěny hodiny. Přízemní hospodářské objekty druhého nádvoří, kolny, stáje a byty čeledi, přistavěné k hradbám, byly renesančně a barokně upraveny.

Podrobné informace o historii a popis hradu a zámku Hartenberg v Hřebenech

Hlasování bylo ukončeno.

Hřebeny - hrad a zámek Hartenberg

Počet hlasů: 487

 
 
 

Spojte se s námi na facebooku:

 
 
 
 
 
Hlasování stavby Karlovarskéjo kraje

Regionální stavební sdružení K.Vary
Stará Kysibelská 45
360 09 Karlovy Vary
tel: 603 732 876, 353 236 100
fax: 353 236 245
e-mail: rsskv@rsskv.cz