přeskočit k navigaci »

Horní Hrad - hrad a zámek Hauenštejn

Horní Hrad - duben 2017

Historie objektu

Původně gotický strážní hrad Hauenštejn byl založen patrně na konci 13. století králem Přemyslem Otakarem II. či Václavem II. na ochranu zemské stezky vedoucí údolím Ohře na skalnaté ostrožně nad údolím Hornohradského potoka nad dnešní vsí Horní Hrad (Hauenstein). První známý držitel hradu, loketský purkrabí Mikuláš Winkler, je připomínán k roku 1320, kdy zdejší zboží přenechal doksanskému klášteru. V roce 1336 získal hrad Hauenštejn s příslušenstvím směnou od doksanského kláštera do přímého držení král Jan Lucemburský. Zdejší zboží, dále rozšířené Karlem IV., zůstalo v majetku koruny až do konce 15. století. Hrad Hauenštejn, který byl v roce 1427 zařazen do soupisu významných pevností Koruny, byl spravován královskými purkrabími a propůjčován v rámci manského systému. V jeho držení se tak vystřídala řada majitelů. V průběhu 15. století byl hrad goticky upravován a rozšiřován.

V roce 1497 byl hrad Hauenštejn spolu s hradem Himlštejnem a ostatním příslušenstvím propuštěn králem Vladislavem Jagellonským Felixi z Fictumu do dědičného držení. Roku 1528 odkoupil zdejší panství s hradem Hauenštejn od Satanéřů za 2 000 kop českých grošů Jindřich Šlik seděním na Ostrově. Po nezdařeném prvním stavovském odboji v roce 1547 proti tehdejšímu českému králi Ferdinandovi I. byl Kašpar Šlik nucen opět na krátký čas přijmout manskou povinnost. Za Šliků byl zdejší hrad po požáru v době kolem roku 1600 rozsáhle renesančně přestavěn a doplněn pivovarem. Smlouvou ze dne 14. listopadu 1663 zakoupil zdejší statek za 40 000 zlatých rýnských vévoda Julius Jindřich Sasko-Lauenburský, který ho připojil ke svému ostrovskému panství. Ihned po převzetí panství přikročil nový majitel v letech 1663-1665 k barokním stavebním úpravám zdejšího hradu.

Smlouvou ze dne 30. října 1837 odkoupila hrad Hauenštejn od správy státních statků hraběnka Gabriela Buquoy-Longueval, za které proběhla v letech 1840-1850 první etapa přestavby zdejšího hradu na prostorný pseudogotický zámek. Na návrší nad zámkem byla na konci 40. let 19. století vystavěna vznosná pseudogotická kaple sv. Michaela Archanděla podle projektu Bernharda Gruebera, vysvěcená v roce 1851. Za Ferdinanda Buquoye byla v letech 1878-1882 provedena druhá etapa přestavby zámku podle projektu Aloise Mytteise, která proměnila hrad v prostorný, stavebně ucelený zámek ve stylu tehdy módní anglické psaudogotiky a vtiskla areálu konečnou podobu. V průběhu 2. světové války byl hrad využíván jako středisko Hitlerjugend. Pro omezení značného výskytu zmijí byla v okolí hradu vysazena užovka stromová, dokonce zde poté působila i laboratoř k získávání hadího séra, kterým poté byla zásobena Rommelova armáda v Africe. Po roce 1945 byl hrad a zámek Hauenštejn Buquoyům konfiskován a převeden do rukou československého státu.

Po úpravách sloužil bývalý zámecký areál od roku 1947 jako středisko a ubytovna Jáchymovských uranových dolů, později byl zámek užíván jako dětský záchytný domov pro mladistvé. Okresní národní výbor v Karlových Varech postupně rozprodával původní bohatý mobiliář zámku v dražbě. V roce 1958 byl zámek pro neudržovaný stav, značnou vzdálenost a nákladnost vytápění uznán za nezpůsobilý a dětský domov přemístěn. Opuštěný a nehlídaný areál se i díky vandalům rychle měnil ve zříceniny. V roce 1982 dokonce Městský národní výbor v Ostrově žádal o upuštění od památkové ochrany zámku a provedení jeho demolice. Zachována měla být pouze hradní věž.

V roce 2000 koupil zdevastovaný hrad a zámek Hauenštejn od obce Krásný Les podnikatel Pavel Palacký z Prahy, který ihned započal s opravami areálu za pomoci mnoha dobrovolníků. Z rozpadlých objektů byly vyvozeny zřícené krovy a velké množství suti, stavební konstrukce byly staticky zajištěny a provizorně zastřešeny, dostavěna částečně zborcená věž, v průběhu let se začaly objevovat první obnovené místnosti i definitivní zastřešení. Objekt byl od počátku záchranných prací znovu otevřen návštěvníkům a je častým místem konání kulturních akcí.

Popis objektu

Původně gotický, renesančně a barokně upravený hrad, přestavěný na pseudogotický zámek na vysoké skalnaté ostrožně nad údolím Hornohradského potoka. Areálu dominuje původně 16 metrů vysoká, gotická bergfritová obranná kamenná věž z 13. století s romanticky upraveným cimbuřím a pochozí terasou na vrcholu, která se vypíná nad horním nádvořím na terase na ne nejvyšším bodě ostrožny. Ve snížené poloze pod věží se rozkládá jihozápadní dvouštítový palác na obdélném půdorysu, ve spodních partiích nesporně gotického původu, sloužící jako sídelní objekt majitelů. V patře, na meziokenních pilířích byla zachycena barokní výmalba s erbovním vývodem vévody Julia Jindřicha Sasko-Lauenburského. V paláci se nacházely místnosti pojmenované nepochybně podle jejich výmalby - Ptačí světnice, Zelená světnice, Žlutá světnice, Modrá světnice a dokonce i Perlová (či Slavnostní) komnata.

Na obytný palác navazuje v poněkud ustupující pozici menší goticko-renesanční východní palác, pozdější úřednický dům, se sedlovou střechou, vestavěný svou hmotou do původního hradního příkopu. V jeho suterénu se nachází dva mohutné, nad sebou umístěné, kamenné sklepní prostory, klenuté valenou klenbou. Před jižní stěnou východního křídla je situován tzv. rytířský sál, prolomený velkými hrotitými okny s noblesními gotizujícími kružbami do prostoru spodního nádvoří s fontánou. Strop sálu je kryt dřevěným stropem s vyřezávanou konstrukcí s využitím gotizujících kružeb, který je obdobou stropu Křižácké galerie hradu Rožmberka. Nad rytířským sálem se nachází terasa, na které byla dříve instalována prosklená zimní zahrada. Východní palác je spojen mezistavbou s barokní budovou sladovny z let 1663-1666, která byla vystavěna nad hradním příkopem, tehdy překlenutým kamenným mostkem, který byl poté využíván jako pivovarský sklep. V mezistavbě mezi sladovnou a úřednickým domem je situováno symetrické dvouramenné schodiště z nádvoří, zalamující se kolem středního rizalitu s terasou s balustrádou s gotizujícími pilířky.

Severovýchodní část areálu uzavírá objekt vstupní brány, prolomený vjezdem do nádvoří. Brána je spojena s úřednickým domem arkádovou chodbou se symetricky řešenými gotizujícími arkýři a mohutnou válcovou věžicí s točitým schodištěm s volným středem, obdobou proslaveného schodiště zámku Chambord na Loiaře ve Francii. Na Schodiště navazuje jihovýchodní rizalit půdorysně vybíhající rizalit v nápodobě jihozápadního starého paláce a uzavírající tak drobný čestný dvůr na spodním nádvoří. stupňovitými štíty, okna gotizující pravoúhle zalomené nadokenní římsy.

Na nádvoří bývala na místě starého pivovaru umístěna kamenná pseudogotická kašna. Na návrší nad zámkem v místech staršího opevnění se vypíná vznosná pseudogotická kaple sv. Michaela Archanděla z konce 40. let 19. století od architekta Bernharda Gruebera, vysvěcená v roce 1851, s plastickým figurálním sousoší Panny Marie (Madony) na trůnu s Ježíškem v klíně a s klečícími modlícími se anděly po stranách od pražského sochaře Josefa Maxe v tympanonu.

Podrobné informace o historii a popis hradu a zámku Hauenštejn

Hlasování bylo ukončeno.

Horní Hrad - hrad a zámek Hauenštejn

Počet hlasů: 334

 
 
 

Spojte se s námi na facebooku:

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Hlasování stavby Karlovarskéjo kraje

Regionální stavební sdružení K.Vary
Stará Kysibelská 45
360 09 Karlovy Vary
tel: 603 732 876, 353 236 100
fax: 353 236 245
e-mail: rsskv@rsskv.cz