přeskočit k navigaci »

Cheb - hradní palác

Cheb - hradní palác

Na skalnaté ostrožně nad řekou Ohří bylo při důležité křižovatce obchodních cest patrně již na konci 9. století založeno původní raně středověké slovanské hradiště opevněné mohutnými valy s roštovou konstrukcí a zdvojenými prstenci širokých příkopů. Na akropoli hradiště s kostelem a pohřebištěm navazovalo předhradí s kupeckou osadou, předchůdkyní dnešního města. První zmínka o Chebu pochází z listiny německého krále Jindřicha IV. z roku 1061, kterou věnoval jistému Otnantovi lesy ohraničené cestou z Chebu (Egira) k Schwurbachu. V první polovině 12. století nechal markrabě Děpold III. z Vohburgu ve východní části akropole hradiště vystavět nový kamenný hrad, který se následně stal základem kolonizace a germanizace dosavadního slovanského Chebska.

Někdy po roce 1146 připadl zdejší hrad spolu s celým Chebskem říšskému vládnoucímu rodu Štaufů a Cheb se stal významným správním centrem oblasti. Roku 1165 poté zdědil Chebsko německý král a římský císař Fridrich I. Barbarosa, který nechal v letech 1179-1189 velkolepě přestavět zdejší hrad na rozsáhlou románskou štaufskou falc, jedinou svého druhu na našem území. Během přestavby byla vybudována obranná Černá věž a na severní straně honosný hradní palác. Patrová kaple sv. Erharta a sv. Uršuly patří k nejkrásnějším památkám románské architektury ve střední Evropě. Po Barbarosově smrti v roce 1190 v Chebu často pobýval i jeho nástupce Jindřich VI., který zde trávil i vánoční svátky. Chebská falc tak tehdy představovala centrum říšské politiky, reprezentativní sídlo císaře a místo konání řady slavnostních říšských sněmů.

V roce 1265 ve válce s bavorským vévodou Jindřichem o štaufské dědictví dobyla Cheb vojska českého krále Přemysla Otakara II. a tehdy došlo poprvé k připojení Chebska k českému království. Již v roce 1276 však král Přemysl Otakar II. Chebsko vídeňskou kapitulací ztratil a vlády se zde ujal císař Rudolf I. Habsburský. Ten provdal roku 1285 svoji dceru Gutu za českého krále Václava II. a dal jí věnem Chebsko a po jeho smrti v roce 1291 tak Václav II. připojil Chebsko opět k českému království. Roku 1295 došlo k důkladným opravám a částečné přestavbě chebského hradu, který byl prý tehdy již velmi zchátralý. Ve zmatcích po smrti Václava III. v roce 1306 se podařilo Albrechtovi I. Rakouskému Chebska znovu zmocnit. V roce 1322 však německý král Ludvík Bavor za 20.000 hřiven stříbra Chebsko do dědičné zástavy natrvalo českému králi Janu Lucemburskému.  

V roce 1356 udělil král Karel IV. Chebu pražské městské právo a význam hradu spravovaného královskými purkrabími poté postupně upadal. Na konci 14. století byl stržen most, který spojoval hrad s druhým břehem řeky Ohře a hrad byl začleněn do městského opevnění. Během ničivého požáru města v roce 1441 byl zasažen i zdejší hrad. Zničeno bylo tehdy horní patro hradního paláce a střechy na kapli a Černé věži. Po dalším ničivém požáru v roce 1472 bylo nad hradním palácem vyneseno nové hrázděné patro s vysokou sedlovou střechou a jeho přízemí upraveno na konírny.

V průběhu třicetileté války utrpěl hrad značné škody při obléhání švédskou armádou vedenou polním maršálem Carlem Gustavem Wrangelem. V roce 1634 byl v Chebu zavražděn Albrecht z Valdštejna, jeho generálové byli spiklenci přepadeni a pobiti v kuchyňské budově chebského hradu. Ve 2. polovině 17. století bylo z nařízení Ferdinanda III. vybudováno nové barokní opevnění města. Hrad byl přeměněn na samostatnou opevněnou barokní pevnostní citadelu navazující na opevnění města s nárožními bastiony propojenými mohutnou cihlovou hradbou s kasematami. Nové opevnění do velké míry proměnilo vzhled hradu. Nevyužívané hlavní reprezentativní prostory včetně hradního paláce, který sloužil jako zbrojírna, poté postupně chátraly. Roku 1729 upuštěno pro nedostatek peněz od plánované generální opravy hradního areálu a v roce 1741 bylo poté z důvodu havarijního stavu sneseno obytné hrázděné patro hradního paláce.

V roce 1742 dobyl po těžkých bojích a obléhání Cheb Mořic Saský spolu s francouzským vojskem, bojujícím po boku pruského krále Fridricha II. proti Marii Terezii. Po vyhnání Francouzů z Prahy vytáhl roku 1743 proti Mořici Saskému hrabě Kajetán Kolovrat, Cheb oblehl a po velmi dlouhém obléhání a nových těžkých bojích dobyl zpět. Během obléhání byl hrad bombardován a zapálen. Hradní palác byl tehdy zpustošen, bez úhony přečkala pouze hradní kaple. Někdy na přelomu 18. a 19. století bylo chebské purkrabství přestěhováno z hradu do Lokte a v roce 1843 byl nakonec chebský hrad přidělen Okresní komorní správě a sloužil poté civilním správě. V 18. a 19. století sloužil areál hradu jako skládka odpadu a hlíny z likvidovaného městského opevnění a následně byl zcela opuštěn.

V roce 1895 odkoupilo od státu rozpadající se hrad město Cheb, které následně přistoupilo k postupné rekonstrukci a konzervaci areálu. V průběhu celého 20. století zde probíhaly zároveň archeologické průzkumy. V roce 1958 bylo správou hradního areálu pověřeno chebské muzeum. Dne 9. června 1970 byl chebský hrad zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 23220/4-3626 a v roce 1984 poté zahrnut do nově prohlášené městské památkové rezervace Cheb. V roce 2012 převzalo hrad do vlastní správy město Cheb.

V roce 2011 se objevilo havarijní poškození hradebního zdiva hradního paláce. V letech 2011-2017 proto přistoupilo město Cheb k celkové sanaci objektu. Během stavebních prací, které provedla firma Gema Art Group a.s., bylo realizováno statické zajištění obvodových zdí paláce, spárování kamenného zdiva, odvodnění vnitřních ploch a restaurování sdružených románských oken. V roce 2017 byl poté areál chebského hradu prohlášen Národní kulturní památkou.

Popis objektu:

Zříceniny románského paláce z let 1179-1189 s kvalitní kamenickou výzdobou, který býval nejhonosnější stavbou zdejší falce, zaujímají severovýchodní nároží dnešního hradního areálu v Chebu. Dnes je dochována větší část obvodového zdiva nezastřešeného paláce.

Rozsáhlý objekt původně patrového románského paláce na půdorysu přibližně protáhlého obdélníku bal tvořen mohutnými zdmi z lomového kamene s nárožní armaturou a střílnovými okénky. Severovýchodní nároží objektu je zpevněno mohutnými opěrnými pilíři. Během úprav po požáru v roce 1472 byl palác zvýšen o obytné hrázděné patro s vysokou sedlovou střechou se střílnovými okénky, které však bylo z důvodu havarijního stavu sneseno v roce 1741.

Celou východní polovinu prvního patra zabíral vytápěný slavnostní královský sál (Aula Regia) o rozměrech 10 x 25 m. V severní stěně sálu byla prolomena trojice pětidílných sdružených románských oken s mramorovými sloupky s reliéfně zdobenými hlavicemi, ve východní stěně pak obdobné dvoudílné sdružené okno. V západní části patra paláce se nacházely dvě vytápěné obytné komnaty s krby a arkýřovými prevéty na krakorcích. Místnosti byly osvětleny zasklenými románskými okénky a vybaveny vysoko situovanými kruhovými větracími okny s rozetami. Trámová podlaha celého podlaží byla vynesena na mohutných kamenných krakorcích. Vstup do první patra byl veden románským portálem z tesaných klenáků v jižní stěně ve výšce asi 2 metry nad úrovní terénu. Hlavní vstup do paláce býval původně spojen dřevěným ochozem přímo s horním patrem hradní kaple.

Polozapuštěné přízemí pod úrovní nádvoří obsahovalo původně pouze dvě plochostropé prostory s trámový stropy v západní části. Situována zde byla velká středověká kuchyně s ústřední pecí, okrouhlými ohništi v koutech a nádrží s přívodem vody. Takto složité zařízení mohlo kromě kuchyně patrně sloužit rovněž k vytápění obytných místností v patře. Po požáru v roce 1472 byly kuchyně přemístěny do nové hospodářské budovy (Kuchelhaus) přiléhající k západní straně paláce, a svažité dno přízemí srovnáno a upraveno na konírny. Přístup byl prolámán pod hlavním vstupem do sálu a z nádvoří k němu musela být vybudována svažitá rampa. V suterénu pod sálem se nacházely zásobárny a pokoje služebnictva.

Hlasování bylo ukončeno.

Cheb - hradní palác

Počet hlasů: 406

 
 
 

Spojte se s námi na facebooku:

 
 
 
 
 
 
Hlasování stavby Karlovarskéjo kraje

Regionální stavební sdružení K.Vary
Stará Kysibelská 45
360 09 Karlovy Vary
tel: 603 732 876, 353 236 100
fax: 353 236 245
e-mail: rsskv@rsskv.cz