přeskočit k navigaci »

Andělská Hora - hrad Andělská Hora

Andělská Hora - duben 2017

Historie objektu

S výstavbou rozsáhlého gotického hradu Andělská Hora (Engelsburg) na mohutném osamoceném skalním ostrohu začali již ve 2. polovině 14. století páni Hrabišici z Rýzmburka. První písemná zmínka o zdejším panském sídle však pochází až z roku 1402 z predikátu Boreše z Rýzmburka a „na Andělské Hoře" (Engelsberg). Po smrti Oldřicha Zajíce z Házmburka v roce 1414 připadl hrad Andělská Hora jako odúmrť do královských rukou. Během husitských válek se někdy před rokem 1430 zmocnil zdejšího hradu hejtman Jakoubek z Vřesovic, který z hradu a panství učinil na čas baštu kališníků a osadil ho silnou posádkou. Při následném obléhání a dobývání v roce 1437 novým vlastníkem loketského panství, ke kterému tehdy Andělská Hora patřila, Kašparem Šlikem utrpěl hrad velké škody.

V roce 1461 byl hrad spolu se šemnickým zbožím předán králem do doživotní zástavy Zbyňku Zající z Házmburka a Andělská Hora se tak stala samostatným panstvím. V 60. letech 15. století poté probíhaly úpravy hradu. Po smrti Zbyňka Zajíce z Házmburka v roce 1463 se však hrad dostal opět do královských rukou. Již roku 1466 se však zmocnil Andělské Hory přední člen jednoty zelenohorské, míšeňský purkrabí Jindřich II. z Plavna. Plevenští však brzy poté přistoupili k Panské jednotě, utvořené proti králi Jiřímu z Poděbrad. Roku 1468 obléhala a dobyla vojska krále Jiřího z Poděbrad hrad Andělská Hora spolu s hrady Bochov a Toužim, přičemž byly značně poškozeny.

Leonard Collona z Felsu si nechal na konci 16. století v nedalekém Kysiblu (Stružná) vystavět pohodlný renesanční zámek, který nejpozději od roku 1598 pojal za své sídlo. Hrad Andělská Hora poté tedy přestal plnit hlavního residenčního sídla. Po bitvě na Bílé hoře odkoupil konfiskované panství Andělská Hora v roce 1622 od královské komory Heřman Černín z Chudenic, který následně své zdejší statky spojil v jednotné panství Kysibl. Během třicetileté války byl v roce 1635 hrad Andělská Hora dobyt Švédy, vyloupen a vypálen, a poté byl již udržován pouze nouzově. Roku 1651 nechal hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic zničený hrad opravit. Při požáru městečka v roce 1718 však měl vymrštěný hořící šindel zapálit střechu hradu, který vyhořel a následně byl definitivně opuštěn. Pouze hradní věž byla využívána jako lovecký zámeček. Zdivo opuštěného hradu bylo poté rozebíráno a využíváno místními občany při obnově požárem zničeného městečka v podhradí.

V době po roce 1868 byla za Černínů upravena přístupová cesta k hradu. Koncem 80. let 19. století provedl hrabě Heřman Černín další rozsáhlejší stavební práce, zaměřující se na konzervaci zbytků hradu. Areál hradních zřícenin byl tehdy vyčištěn od sutin, zřícené zdivo dozděno do původní výše a upravena část vnitřních prostor. Podle zprávy z roku 1899 si hrad prohlédlo za rok více než 1 300 návštěvníků, převážně z Karlových Varů. Roku 1945 bylo panství Kysibl spolu s hradem Andělská Hora vyvlastněno poslednímu majiteli Leopoldu Sternbergovi. Opuštěný hrad byl následně rozebírán na stavební kámen.

V letech 1992-1993 byly v areálu zřícenin hradu vyřezány náletové dřeviny, vykáceny letité listnaté stromy na nádvoří a vyčištěna cisterna. Roku 1993 byl proveden archeologický průzkum Karlovarského muzea pod vedením Jiřího Klsáka. V areálu bývalého hradu probíhaly současně vyklízecí práce.

V roce 2014 zahájila obec Andělská Hora postupnou konzervaci a statické zajištění hradních zřícenin v několika etapách s odhadovaným nákladem asi 11 milionů korun. Stavební práce probíhají za přispění z programu Záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury a rozpočtu Karlovarského kraje. Během obnovy byla provedena oprava havarijních částí, dozdění západního paláce, statické zajištění a částečné dozdění zdiva donjonu včetně vynesení vyhlídkového patra a úpravy druhé brány. V areálu hradu současně proběhl archeologický výzkum.

Popis objektu

Gotický hrad dvoudílné dispozice na půdorysu ve tvaru nepravidelného protáhlého oválu zaujal vrchol mohutného osamoceného znělcového ostrohu. Předhradí je tvořeno vnějším opevněním s první branou prolomenou v hradbě se střílnami a zpevněnou polookrouhlou baštičkou. Podél příchozí cesty na severní straně byla mezi první a druhou branou dřevěná palisáda.

Vlastní jádro hradu bylo odděleno věžovitou druhou branou v podobě vstupního křídla s průjezdem. Při severním kraji areálu vybíhá od této brány východním směrem severní hradba, opatřená původně krytým ochozem, navenek se stěnou zděnou, do nádvoří se stěnou hrázděnou nebo roubenou. Při patě střílny bývaly situovány dvě dělové střílny, které snad byly kryty nějakou průběžnou pultovou stříškou zakotvenou v hradbě. Ochoz hradby patrně navazoval na podobný ochoz minimálně ve východní stěně druhé brány, s nímž býval spojen několika krytými schůdky, které vyrovnávaly výškový rozdíl.

Na hradbu navazuje dvoutraktový východní palác ve východním cípu areálu lichoběžníkového půdorysu, který vznikl na místě starší stavby. Bohaté členění vnitřního prostoru paláce naznačuje obytnou jeho funkci. Hned za vchodem z nádvoří bývala situována patrně klenutá předsíň, jíž se vcházelo dále východním směrem do rozsáhlého klenutého sklepního prostoru, vpravo pak několika schody na vnitřní schodiště kolem jihozápadního nároží paláce do místností v druhém patře, kde se mohl nacházet sál. Při jižní stěně tohoto paláce obíhala patrně alespoň zčásti chodba nebo komunikační prostor, do něhož ústilo schodiště. Obě místnosti při severní stěně paláce v prvním patře nemusely být klenuté, ale plochostropé. Zastřešení budovy s tak výrazně nepravidelným půdorysem bylo řešeno patrně nějakou valbovou střechou nejspíše se dvěma hřebeny nerovnoběžně položenými. Ze zadní (východní) místnosti v prvním patře se ve východní stěně asi vycházelo do arkýře nebo na nějaký balkon. Ve zbytku druhého patra paláce nejsou žádné doklady po někdejším vnějším ochozu roubeném nebo hrázděném.

Od východního paláce vybíhá západním směrem jižní hradba směrem k západnímu paláci menších rozměrů, který byl vystavěn přímo na skalním výchozu a představuje patrně nejstarší dochovanou část hradního areálu. Do sálu v prvním patře se chodilo po venkovním dřevěném schodišti na dřevěnou pavlač v patře. Od západního paláce zhruba severovýchodním směrem běžela původně další hradba ke druhé bráně, zbytky této hradby jsou však zachovány jen v torzech. Uvnitř areálu na nejvyšším místě, při jižní hradbě stojí, stojí zbytek mohutné dvoupatrové hranolové obytné věže (donjonu) čtvercového půdorysu. Plochostropé místnosti se otevírají větším množstvím rozměrných oken. Jižní hradba pod touto věží je v současnosti přerušena, ale půdorys terénu tu ukazuje na někdejší velkou baštu, kterou potvrzují ještě zbytky kamenného zdiva ve skále. Nádvoří hradu se prudce svažuje zhruba severním směrem, nejvýrazněji směrem ke druhé bráně, při níž byla vyhloubena cisterna na stahování srážkové vody.

Podrobné informace o historii a popis hradu Engelsburg v Andělské Hoře

Hlasování bylo ukončeno.

Andělská Hora - hrad Andělská Hora

Počet hlasů: 628

 
 
 

Spojte se s námi na facebooku:

 
 
 
 
 
 
 
 
 
Hlasování stavby Karlovarskéjo kraje

Regionální stavební sdružení K.Vary
Stará Kysibelská 45
360 09 Karlovy Vary
tel: 603 732 876, 353 236 100
fax: 353 236 245
e-mail: rsskv@rsskv.cz